Vědci z prestižní Yaleovy univerzity v Connecticutu zjistili, že konzumace vína je pro mozek mnohem větším tréninkem než kterákoli jiná lidská činnost. Pití červených a bílých vín totiž zapojuje do činnosti smyslovou i emoční složku mozku a je náročnější než cokoli jiného, co člověk činí nebo zažívá. Nicméně degustátoři vyplivující vzorky vína, aby se neopili, se připravují o značnou část vjemů.
Jinými slovy k plnému vychutnání vína je nezbytné ho polknout. I když to znamená dostat do krve etanol a čelit následkům opilosti.
„Polknout víno je nezbytné pro získání maxima informací o jeho kvalitě,“ píše profesor Gordon Shepherd z Yaleovy univerzity.
Nicméně ve své studii dokazuje, že hodnocení vína je silně subjektivní a je to iluze, takže nikdo, kdo necítí to, co popisuje sommeliér, by se neměl cítit trapně. Chuťový popis vína je jakousi iluzí sommeliérova mozku vytvořenou součinností smyslové a emoční části mozku.
„Chuť není ve víně, chuť se tvoří v mozku toho, kdo jej chutná,“ tvrdí profesor Shepherd ve své publikaci.
Podle jeho neurologických výzkumů pracuje mozek při degustaci vína mnohem usilovněji než při řešení matematického úkolu, jenže má z konzumace vína mnohem příjemnější prožitek.
„To, jak nám víno chutná, je zcela závislé na vzpomínkách, na našem emočním nastavení i na tom, s kým víno pijeme. Ovlivněno je i pohlavím, věkem či geny, které zase ovlivňují složení slin,“ tvrdí profesor Shepherd.
Vínem proti obezitě?
Víno sice pije většina z nás kvůli jeho lahodné chuti, nicméně stále více studií je také zaměřeno na pozitivní dopady tohoto nápoje na lidské zdraví. Spekuluje se už delší dobu o jeho roli v prevenci onemocnění srdce (za ní by měla stát látka resveratrol), nedávno se objevily hlasy, že by snad víno mohlo být účinné i v boji proti obezitě.
Odborníci z Harvardovy univerzity sledovali dvacet tisíc žen po dobu třinácti let. Ty, které střídmě konzumovaly alkohol a zvláště pak víno, si udržely normální postavu po celé sledované období mnohem častěji než abstinentky.
Jejich kolegové z Washington University se pak zaměřili na zkoumání účinků resveratrolu. V řízeném laboratorním experimentu sledovali působení tohoto antioxidantu, který je bohatě zastoupen v červeném víně, na několika skupinách myší. A ty, které dostávaly nadbytek stravy, přibraly mnohem méně, pokud k tomu konzumovaly právě resveratrol.
Resveratrol ze skupiny fenolů funguje v těle jako silný antioxidant a brání vzniku zánětů v tkáních. Ví se přitom, že v tukové tkáni vzniká zánětů více a že tyto záněty podporují růst a množení tukových buněk.
