Všichni milujeme pochvalu a uznání – naše děti samozřejmě také. Navíc potřebují pozitivní motivaci. Ale kolik chvály je potřeba? Musíme opravdu každou „čmáranici“ vychvalovat až do nebe? A jak vlastně chválit děti správně, aby z toho měly opravdu užitek?
Ne každá chvála je prospěšná. Když se vašemu dítku něco povede, řekněte mu to! Ovšem na obzvlášť úrodnou půdu chvála padne, pokud se budete držet následujících bodů.
Buďte upřímní a hodnověrní
Děti mají zvláštní smysl, pokud jde o upřímnou chválu. Svůj účinek chvála ztrácí poměrně rychle, pokud svoje dítě chválíte za samozřejmé věci nebo takové, které už umí. Dejte proto svému potomkovi šanci ohodnotit jeho um a schopnosti realisticky.
Chvalte přesně
„Skvělá práce!“, „Super!“, „Bravo!“ – takové výroky sice vyjádří vaše nadšení, ale upřímně – pro dítě nic moc neznamenají. I taková chvála jako „Ten obrázek se ti ale povedl!“ je příliš nekonkrétní. Pokuste se říct, co přesně se vám líbí. „Ty barvy jsi zvolil výborně.“ nebo „Na té dívce je opravdu vidět, jak je šťastná.“ Pak dostane vaše dítko pochvalu pokaždé za něco jiného a nezvykne si jen na obecné „Ty ale krásně maluješ!“
Chvalte snahu, ne schopnost
Co zní možná trochu komplikovaně, je ve skutečnosti velmi snadné. Pochvala za snahu jako například „To sis dal ale opravdu velkou práci!“ motivuje dítě se snažit dál a svojí snahou dosáhnout cílů.
Schopnosti a vlastnosti dětí, jako je inteligence nebo krása, byste ale v žádném případě zohledňovat neměli. Mohlo by to vést k tomu, že se dítě bude soustředit více na to, co nemůže ovlivnit. I taková „srovnávací pochvala“ („To umíš mnohem lépe než ostatní děti.“) snižuje vlastní motivaci. Možná proto, že dětem vnucuje, že by bylo důležitější být lepší než druzí než něco skutečně umět.
Správná míra
Správná pochvala je důležitá – ale stejně tak i správná míra. Někteří rodiče opěvují každý výtvor ve školce, každou oblečenou ponožku nebo každý skok přes kaluž. A především u dětí nejistých nebo s malým sebevědomím se snažíme jejich důvěru v sebe sama podpořit velkou dávkou chvály. Ale jedna studie zjistila, že tohle chování způsobuje pravý opak.
Vědci vychází z toho, že přehnaná chvála vede k velkému očekávání. Děti, které chválíme příliš často, se velkých výzev nakonec budou bát. Ne proto, že by je nezvládly, ale aby je nezvládly jen „dobře“, místo „výborně“. A to platí především u dětí, které už nízkým sebevědomím trpí. Pokud by to byla pravda, pak by přehnaná chvála škodila právě těm dětem, kterým ji pravděpodobně udělujeme nejčastěji.
Zdroj: názory autora, psychologytoday.com
Sledujte nás na sociálních sítích:
