Někdo věří, že lidský osud lze vyčíst z hvězd a planet, tedy z jejich postavení v době narození člověka. Norští vědci tvrdí, že zcela určitě ho lze vyčíst ze Slunce. Tedy z jeho činnosti v době narození dítěte. Lidé, kteří se totiž narodí v době, kdy má slunce nejnižší aktivitu, žijí až o pět let déle.
Když je slunce na vrcholu své aktivity, na Zemi dopadá více ultrafialového záření, které může zvýšit jak úmrtnost novorozenců, tak nepříznivě ovlivnit vývoj plodu. Vyšší míra záření totiž odbourává rychleji kyselinu listovou a vitamin B9 v těle matky. Tyto látky přitom hrají důležitou roli při vývoji nervové soustavy dítěte.
„Délka života osob narozených v mezidobích solárního maxima, které jsou provázeny velkými slunečními bouřemi, byla o 5,2 roku kratší v průměru než u těch narozených během solárního minima. Sluneční aktivita u narození snižuje pravděpodobnost přežití do dospělosti,“ tvrdí norští vědci, kteří zkoumali délku života osob narozených mezi roky 1676 až 1878.
U dívek byl přitom účinek silnější než u chlapců. Mezidobí dvou solárních maxim trvá asi jedenáct let. V současnosti je Slunce sice ve svém maximu, zároveň ale zažíváme nejklidnější periodu moderní historie.
„Dokázali jsme tímto, že nejen šance na přežití novorozence a tudíž délka života, ale také plodnost statisticky souvisí se sluneční aktivitou při narození,“ píší autoři z Norské univerzity vědy a techniky.
Zda platí tato zákonitost i dnes, především na Západě, není jasné. Jednak se zlepšila výživa a matky přijímají dostatek kyseliny listové pro zdravý vývoj dítěte, ale také dnes na nás působí dlouhodobě mnohem vyšší míra UV záření kvůli slabé ozónové vrstvě.
Sledujte nás na sociálních sítích:
