Komentáře k článku

Mám plicni srazeninu

ach jo - chce to se hlídat

Mému taťkovi v úterý odpoledne diagnostikovali: oboustranou plicní embolii + zápal plic + trombózu v pravé noze. Byl přijat na JIP kolem půlnoci. Dalo nám všem dost práce ho přesvědčit, že jestli chce přežít, tak musí zůstat v nemocnici. Tam ležel do pátku. V sobotu nám volali, že ho propouštějí domů, že si pro něj máme přijet?! Je tohle normální? Copak z JIPky můžou po necelých 4 dnech propustit nedoléčeného pacienta domů?? Kde je tedy mimochodem jen s mamkou, která je o dvou berlích a která je onkologický pacient??

Dejte si pozor na psychiatry – předávkovávače. Nacpou vám současně řadu driáků bez ohledu na jejich vzájemně nedoporučené kombinace a nejraději v maximálních množstvích. Jako mojí sestře při propuštění z psychiatrické léčebny (teď nemocnice) v květnu. Kromě Anafranilu SR, Lamotrixu a Haloperidolu-Richter jí naládovali Amisulprid Mylan (později Aktiprol se stejnou složkou) způsobující žilní trombózy a embólie. Aby riziko ještě zvýšili, předepsali jí k tomu i Leponex přes to, že oba tyto léky patří mezi antipsychotika (která nemají být předepisována s jinými antipsychotiky), když oba způsobují tvorbu krevních sraženin v cévách! Nebrali ohled ani na to, že sestra trpěla na záněty žil v nohách a její vlastní otec absolvoval chirurgický zákrok pročištění ucpaných krčních tepen a mozkovou mrtvici, což ještě zvyšovalo již léky dvakrát zvýšené riziko žilního tromboembolismu (VTE). Přes to, že jsem několikrát (naposledy toto pondělí) psychiatra upozorňovala na nevhodnost kombinací léků a neúnosně zhoršující se příznaky– (mimo jiné) silnou dušnost, bušení srdce a bolesti na hrudi, odmítl řešit požadovanou změnu množství a hlavně nevhodné kombinace s tím, že se nejedná o nežádoucí účinky. Naštěstí jsem se tentokrát už nevzdala a zajistila jsem jí vyšetření díky kterým skončila hned v úterý na interně s plicní embolií!!! Takže si dejte pozor, co vám psychiatři cpou ať vás neuléčí k smrti!

v lednu tohoto roku jsem prodelala oboustrannou embolii.eva havirov

Před 9 lety (45let)jsem prodělala oboustrannou plicní embolii, kdyby nepřijel kamarad a ne odvezl mě do nemocnice....Teď už jsem v pohodě a radim nic nepodceňujte i kdyby to měl byt jen zarážek pr....😆SK.

Zatím mě nic takového nepostihlo, ale je dobře vědět, jak se to projevuje.:-O

Plicní embolii jsem prodělal před 4 roky (ve věku 56 let). Měl jsem rozsáhlou trombózu v pravé noze pod kolenem (téměř úplně neprůchodná céva), o které jsem vůbec nevěděl. Nic nebolelo, žádné příznaky. Asi 3 týdny před embólií jsem se začal zadýchávat a silně se mě rozbušilo srdce už při mírné fyzické zátěži. Nevěnoval jsem tomu pozornost. Po 5,5 hodinovém letu na Gran Canarii mě po přistání plicní embolie skolila. Přežil jsem 2 kritické dny díky skvělé péči lékařů v Las Palmas a také díky velké dávce štěstí. Po týdnu jsem se vrátil k doléčení do ČR. Jeden rok jsem byl na Warfarinu, céva se plně zprůchodnila. Závěr : nečekejte na bolest ta může být velmi individuelní, ale zadýchávání a současně bušení srdce je posledním varováním před embolií.

Mam hlubokou trombozu zil.Nikdy jsem se zilama nelecila.Taky jsem s oteklou nohou chodila tyden az kdyz me bolest budila i v noci,tak sla k lekari.Sono zil to potvrdilo.Urcite nepodcenovat!!

Obvodní lékaři jsou jen pro své známé. Já měsíc anginu , jednou se lékař podíval do krku a pak antibiotika, které nezabíraly. Stěr v krku, nedej bože odběr krve, nic. neochotný, neochotný, bez zájmu. Nakonec vám řekne , že ve vašem věku nemůžu chtít zázraky.

JJ člověk se ani nenaděje a je pod drnem..Dr. bagatelizují , nepošlou vás nikam na podrobnější vyšetření a když se nedáte, tak posílají k psychoušovi, ale potíže máte dál a zhoršují se.Jim je to jedno.Odkroutí si 4h denně a nazdar.Je nás asi moc...*10**10**10**10*

Mám podobné zkušenosti jako většina přítomných diskutujících. Před rokem jsem začala mít příznaky, které jsou zmíněné v článku. Otoky, velké bolesti nohy, dušnost, pocení, úzkost. Opakovaně jsem šla ke své obvodní lékařce, která mi naznačila, že jsem hypochondr a poslala na psychiatrii. Když jsem nedokázala ujít ani 20 metrů, odvezla jsem se do Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde prakticky ihned diagnostikovali masivní plicní embolii a hypertrofii srdeční komory. Zachránili mi život. Půl roku jsem brala Pradaxu. Dnes jsem bez léků a snažím s předcházet riziku recidivy. Přeji vám všem hodně zdraví a královéhradecké nemocnici děkuji.

hlavně aby to rozpoznali naši páni lékaři po operacích, aby jim neumírali lidé doslova pod rukama, to by byl pokrok !!!!!!!

Plicní embolii jsem měla dvakrát a měla jsem příznaky takové, že mě ze strašně bolelo v zádech a měla jsem stavy úzkosti a pocení.Pote se přidali bolesti na hrudi a horší dýchání.Lekari má nic nepřišli až když jsem trvala na odběrech krve.

Plicní embolie mě potkala asi před deseti roky. Od té doby jím prášky na ředění krve. Musím dávat pozor na zranění, stačí nepatrné škrábnutí a krev je k nezastavení.

Já měla embolii před lety rovnou na operačním sále.Byla jsem sražená autem, který řídil ožralý kluk.Noha na 2x prerazena, měli mi dělat hřebovani, ale museli to o týden odložit. Brala jsem pak dlouho léky na ředění krve.Loni jsem měla fibrilaci síní, tak jsem už doživotně na warfarinu.Jestli jsem měla nějaké příznaky, nevim, byla jsem v narkóze.

Měla jsem plicní embolii před 7 lety. Vůbec jsem necítila tíži na hrudi a ani se mi špatně nedýchalo. Jelikož jsem už měla za sebou 2 trombózy, tak jsem šla k lékaři hned, když se mi ráno zdálo, že mi opuchá lýtko. Byla mi zjištěna třetí trombóza, tentokráte i s plicní embolií. A při žádné trombóze mne noha nebolela, spíše jsem cítila hrozný tlak v lýtku, jako by mi měla noha explodovat (pocit jako "jitrnice v malém střevě"). Dnes se neobejdu bez léků na ředění krve, a to do konce života. Navíc mé zdravotní problémy plynuly z nemoci revmatologické, tak ještě "chroustám" kortikoidy. Jsem moc ráda, že moje obvodní lékařka zareagovala velmi dobře a i naše nemocnice - v době mé plicní embolie. Obvodní lékařka mi pak byla velmi nápomocna i při zjištění příčiny mého onemocnění. A mám velké štěstí na skvělé lékaře na hematologii v Brně, na cévním v Hodoníně i na revmatologii u nás v nemocnici. Měla jsem a mám štěstí v neštěstí. A uvědomím si to nejvíce, když takové štěstí někdo z mého okolí neměl a i přes první pomoc a přivolanou lékařskou pomoc již není mezi námi...

Musím říci,že všechny příznaky odpovídají.Vloni,v červenci jsem si všimla,že mám pravou nohu hodně oteklou.Nejsem člověk,který hned běží se vším za doktorem a nechala to být.Od září mě ta noha začala neskutečně bolet.Někdy tak strašně,že jsem na ni nemohla i stát.Chůze mi dělala problémy,ale neřešila jsem to.Od konce října jsem se zadýchávala.Ušla jsem sotva 20 metrů a funěla jako sentinel,bývala jsem unavená jako hrom,ale nešla jsem za doktorem... Pak přišel loňský silvestr a večer ... infarkt.Žíla,co přivádí krev do srdce byla z 95% ucpaná! Naštěstí prakticky bez následků.Říkám si,že už NIKDY nebudu žádné příznaky takto podceňovat a půjdu k doktorovi .

Měl jsem v dubnu 2015 problém při mytí nádobí,nefungovala pravá ruka a pravá noha.Tak podle čínské medicíny jsem si píchl do každého prstu a ušních lalůčků, zavolal k lékaři,kteří poslali Pohotovost a do nemocnice v Chrudimi!Tam nic nenašli, tak jsem byl jako podfukář!Po Velikonočním pondělí mne pustil primář domů a večer seto opakovalo stím,že jsem neviděl.Tak zase 112 a spět na tu samou postel!Taky po mém píchání do prstů!Ale pak našli v mozku sraženinu,tak sonda do srdce,kde zjistili dírku v chlopni,kterou mi pak v srpnu zacelilo to oddělení!Teď je to sice lepší, ale není to ono.Ucpané cévy ve vnitřním systému a bercáky.Takže nejen obvodní lékař nemusí ten problém znát,ale ani v nemocnici!

Tyhle příznaky lékař vyhodnotí jako simulace nebo hypochondrie. Ke specialistovi se normální člověk dostane jen když ho odveze rychlá. Zrušil bych obvodaky.