Britští epidemiologové volají po tom, aby se zahradničení stalo povinnou součástí vzdělávání. Věnovat jemu by se měly začít děti už v mateřské škole a podporovat v práci na zahradě by měla vláda také dospělé. Práce s rostlinami na čerstvém vzduchu je totiž nejlepší prevencí obezity. Navíc si člověk produkuje vlastní potraviny.
„Některé z našich dětí navíc začaly jíst potraviny, kterých se dříve odmítaly dotknout, třeba špenát či kapustu. A to jen proto, že si tuto zeleninu samy vypěstovaly,“ uvedla Natasha Bradley na výroční konferenci Asociace učitelů a lektorů, která probíhala v Liverpoolu.
Obezita je už v Británii skutečnou epidemií. Děti s nadváhou převyšují početně ty s normální zdravou tělesnou hmotností.
„Vláda by měla zahradničení zavést na základní školy jako povinný předmět, aby učila děti nejen pěstovat si vlastní plodiny, ale také zdravě jíst. Zahradničení je navíc velmi zábavné,“ míní britská Asociace učitelů a lektorů.
Británie na rozdíl od Česka nikdy neměla práce na zahradě v učebním plánu základních škol. Zahradničení patří k jedněm z nejzdravějších činností, které člověk může vykonávat. Prospívá nejen fyzickému tělu náročným pohybem, ale z kontaktu s živými organismy a půdou prosperuje také duše. A stačí mít přitom jen pár záhonů na dvorku, v městském vnitrobloku či zahrádkářské kolonii. Britští psychologové zjistili, že už pár desítek minut strávených mezi rostlinami má pozitivní vliv na mentální zdraví.
„Osoby, které stráví alespoň třicet minut týdně na své malé zahrádce, jsou na tom psychicky mnohem lépe než lidé, kteří nezahradničí vůbec,“ tvrdí psychologové z univerzit ve Westminsteru a Essexu.
Zahradníci ale mají také celkově nižší BMI, krevní tlak a hladinu nezdravého cholesterolu v krvi.
„Tito jedinci také mnohem méně uvádějí, že trpí únavou, depresí, úzkostmi a vztekem, mají vyšší sebevědomí a lepší celkové zdraví. Zahrádkaření může hrát významnou roli v udržování psychického zdraví u osob především v městských oblastech,“ míní doktorka Carly Wood z University of Essex.
Doktor William Bird z organizace Public Health England tvrdí, že by praktičtí lékaři měli předepisovat zahradničení především jako formu terapie u pacientů, jimž hrozí metabolický syndrom a mentální poruchy.
„Dávka zeleného prostoru opravdu spojuje lidi znova s přírodou, může vykonat mnoho dobrého. Krevní tlak se sníží, svalové napětí se sníží, všechno tohle se stane během pár chvil, co vstoupíte do parku nebo zahrady… Demenci, diabetu typu dvě a chorobám srdce a cév lze předcházet i je léčit pomocí zahradničení a pobytu v přírodě,“ tvrdí doktor Bird, podle něhož by podobný postoj měla zaujmout a stejné doporučení vydat i Světová zdravotnická organizace.
S Birdem naprosto souhlasí doktorka Matilda Van Den Bosch ze Švédska, která se dlouhodobě zabývá výzkumem pozitivního vlivu zahradničení na zdraví osob středního a vyššího věku. Opakovaně prokázala ve spolupráci s odborníky z celého světa, že osoby věnující se pěstování rostlin a péči o zeleň jsou zdravější, vzácněji u nich propuká demence a také se u nich méně často rozvine diabetes typu dvě a choroby srdce a cév.
„Nejsou to zrovna onemocnění, která bychom uměli snadno léčit. Je mnohem účinnější předcházet jim včas, a právě zahradničení a pobyt v zahradě jsou nejlepší prevencí,“ tvrdí doktorka Van Den Boschová.
