Řada psychiatrů se dodnes domnívá, že na rozvoj schizofrenie u člověka mají vliv stejně genetika jako výchova a prostředí. Dánští vědci to teď ale zpochybnili. Podle nich totiž genetika hraje v rozvoji schizofrenie hlavní roli a ovlivňuje onemocnění z osmdesáti procent. O tom, zda bude člověk schizofrenní, se tedy rozhoduje ještě před jeho narozením.
Podle kodaňských expertů by včasná diagnostika genů ovlivňujících rozvoj onemocnění mohla přispět k účinné léčbě od dětství a záchraně života jedince.
„Panika, hněv, deprese, halucinace a mámení mysli působí velmi zhoubně na trpícího i jeho rodinu. Tato studie je nejkomplexnější v předpovědi dědičnosti schizofrenie a její diagnostické různorodosti,“ tvrdí doktorka Rikke Hilker z Kodaňské univerzity.
Schizofrenií onemocní každý stý člověk.
Geny prý mohou i za depresi
Vědci z Nizozemska zase nedávno přišli se zprávou, že našli důkaz o genetické podmíněnosti depresí. Studiem izolovaných skupin se sníženou genetickou variabilitou objevili gen, který zvyšuje riziko vzniku depresivních symptomů u člověka. Dosud se přitom soudilo, že deprese vzniká na základě působení vnějších vlivů.
Vědci z Erasmovy univerzity v Nizozemsku a Ruské akademie věd v Novosibirsku zkoumali genom dvou tisíc obyvatel jedné nizozemské vesnice, která byla po staletí izolována od okolí a má velmi málo variabilní genetickou informaci. V této populaci se podařilo prokázat, že majitelé genu NKPD1 – který kóduje některé bílkoviny účastnící se pochodů v buněčné stěně – byli o čtyři procenta častěji depresivní.
Mezi jedinci s tímto genem bylo o čtyři procenta více osob s depresí, pocitem bezcennosti, neschopností se soustředit a malátností.
„Genetická výbava jedince podle všeho hraje roli v tom, zda majitel onemocní duševní chorobou, nicméně jediný gen nikdy nebyl přímo spojen s touto poruchou a vždy se mínilo, že svou roli hrají i vlivy prostředí,“ píše deník The Independent.
„Jsme první, kdo odhalil možné genetické spojení v tomto smyslu… NKPD1 může být prvním molekulárním mechanismem depresí,“ uvedl k výzkumu jeden z autorů doktor Najaf Amin z Nizozemska.
Sledujte nás na sociálních sítích:
