Komentáře k článku

Měla jsem jedinou myšlenku, a to ať už je to venku. Naštěstí to moc dlouho netrvalo a bylo vše v pořádku. Jedině přívětivější chování personálu a lepší jídlo by nebylo špatné.

Jde hlavně o čas a zdraví obou, nehty a chlupy fakt nikdo neřeší.

To jsou bláboly!

Mám dva syny,rodila jsem za hluboké totality.Oba porody jsem měla rychlé ,první:praskla mi voda v 18,30 a neměla jsem žádné bolesti,až po injekci na vyvolání bolestí, byl syn za hodinu v 21 hod. na světě.Druhý syn se narodil na Nový rok v4,30 jsem se probudila a v 5,05 byl syn na světě .Myslela jsem ,že nedojedu do porodnice. Dalo by se říct PARÁDA,ale přesto jsem toho měla plné kecky,Taky jsem si užila,říkali,že čím rychlejší porod,tím jsou silnější bolesti.Nevím nemám to s čím porovnat,přesto lituji ženy ,které rodí 24 hodin,nedokážu si to představit.Každé ,kterou to čeká držím palce a nezávidím.

Rodila jsem 2x,každý porod trval 24h.bolelo to,ale za to mimčo to stojí.nedávno mi brali žlučník a ty bolesti po operaci.....kam se hrabe porod.myslím,si že jsou horší bolesti...než porodní.

opravdu?tomu nevěřím

První dítě se přihlásilo na nedelní procházce.To nic,to bude ten hrách.Jo,hrách!Křížové bolesti jak rány nožem od odpoledne až do druhého dne ve 21.50.Klystýr mi dali nevím proč(museli vědět,že je čas),na noc mi hodili spartakiádní lehátko na zem a dělej si co chceš.Prý je přeplněno.Při porodu se doktor koukal na hokej,rodila asistentka a když to nešlo,tak pro něj milostivě poslala.Aby to šlo rychle a šup na hokej-nastřihnout,sestra svou vahou na mě a bylo to,tedy i s mou pomocí.Pak mě sebrali dítě,které jsem viděla až ráno a šoupli na sále stranou na lehátku tak vysoko,že jsem nemohla ani slézt,když jsem marně volala,že musím na WC.Do noci mě nechali tam a při žízni jsem musela křičet znovu.Hrůza děs. A to druhé,vyběhlo jak koníček deset minut po příjezdu do porodnice.A asi tam byl jiný personál,protože se chovali přijatelně,jen mi jednou dali cizí dítě,ale na to jsem přišla okamžitě.Zážitky jak hrom. Ty děti ale za to stály.Ještě,že je mám.

Mám za sebou tři porody , a pokaždé jsem si říkala že už nikdy v životě rodit nechci :-D Za mě to tedy byla síla.... Bez epiduralu , atd. A to jsem vždy o něj škemrala :-D Jedno je ale jisté.......ten pocit a emoce po porodu jsou nepopsatelné *5*

Rodila jsem dvakrát, poprvé normální porod, podruhé císařem a epidurálkou. Ano bolelo to, ale myslím si, že taková ledvinová kolika nebo žlučníkový záchvat je horší. U porodu totiž víte, proč to je a že na konci (většinou) bude nový život, vaše dítě. A na nic z těch věcí jsem nemyslela, připadalo ni to, že jsem v nějakém snu, jako v tranzu, spíš, už to bude? Zkrátka porody nepatří mezi mé zlé ani špatné životní zážitky.

porod mě nebolel

Horší článek jsem už hóóódně dlouho nečetla. Vypadá to, že autor/ka snad ani děti nemá a tudíž ani neví co to porod je.*21*;*(>:(

Článek je asi jen provokací k diskuzi. takže asi tak: porod se přiblíží , když je "normální" poklesnutím břicha. Když se otevírá branka, nejdříve vypadne hlenová zátka z čípku, ta má v sobě občas i krev, signalizuje, že do dvou -tří dnů to přijde. Také se projeví neklid- žena v tu dobu "hnízdí", často třeba nesmyslně uklízí a podobně. Matka příroda zkrátka není blbá a drží si postupy. Voda může a nemusí odejít - bez vody to při chůzi trochu řeže. Bolesti jsou stále častější, ale dají se zvládnout také kvůli tomu - jí, už za pět minut, za tři - a najednou klid a tlaky. Rozšiřování porodních cest se projeví někdy i křečemi do kyčlí, ty jsem si užívala já. Chodit se s tím tedy nedá a pochod na sál je hnus. Pomocí je zatínat prsty NA NOHOU, jako kdybyste chtěly dělat pěst. Přehluší se to a pak už jen cítíte, jak se prcek hrne. Mám pocit, že křížové bolestí (pálení jako nad ohněm a pod.) mi popisovaly hlavně ženy, které páteř přetěžovaly včetně tahání břemen. Dřív se prostě 15 kg nedodržovalo.

Na ten den jsem se tesila a verila jsem,ze bude vse ok.Epidural jsem predem odmitla,bolest zvladam dobre.Porod mi vyvolavali od stredy.Hamiltonuv hmat,tablety s prostaglandinem,kapacky.Kontrakce po 10minutach cely ctvrtek.Neotevirala jsem se,dite melo po 24hodinach v kontrakcich poruchy srdecniho rytmu.Personal laxni,kdyby nebylo manzela,ktery dotahl samotnou primarku...S uzkou panvi a 4kilovym synem to proste neslo.Vetsi bolest uz proste zazit nelze.Dve sestry z kazde strany mi tlacily na bricho,primarka tahla syna za hlavicku porodnimi klestemi.Pupecni snura omotana kolem krku,zkazena plodova voda v plicich a zlomena klicni kost synka,to byl zaver tohoto "nejkrasnejsiho dne v zivote zeny" Tri mesice jsem nemohla normalne sedet a poradne chodit.V tomhle pripade mel byt resenim okamzity cisarsky rez.Bohuzel...Druhy porod uz opravdu ne.:-(

Hrůza

poprvé jsem rodila před 37 lety. Během těhotenství jsem si myšlenku na porod nějak nepřipouštěla. když TO přišlo, říkala jsem si, jak to šlo tam, půjde to ven. No, není to úplně pravda. Ano, v duchu jsem volala maminku- moje holčička stála za jakékoli "bolesti", o sedm let později to bylo trochu horší, další skvělá holčička. dnes je z jedné skvělá máma a druhá se jí jistě brzy stane. Být máma je skvělé, být babička je ještě lepší!

Rodila jsem 2x, naposledy před dvěma měsíci. Tenhle článek je trochu "přitažený za vlasy", ale pobavila jsem se. Moje jediná myšlenka byla, ať už je venku ;-)