Děti běhající venku jsou v dospělosti mnohem zdravější

Kempování, jízda na kole, pobyt v zahradě na chalupě, blbnutí v lese, to vše výrazně prospívá zdraví dětí a buduje jim skvělý základ pro dospělost, kterou pak prožijí ve zdraví.

Máme to v genech

Jestli má sedavý životní styl zhoubný vliv na zdraví dospělých, pak u dětí je mnohonásobně škodlivější. Jedinci trávící čas u počítačů, mobilů, televize a na gauči končí s vážnými zdravotními problémy už na počátku dospělosti.

Nedostatečný pohyb na čerstvém vzduchu je také zhoubný pro psychiku dětí a dospívajících.

Člověk se vyvíjel miliony let na čerstvém vzduchu. Teprve poslední dvě staletí tráví ale více času v interiéru od dětství. To má zhoubný vliv na jeho zdraví. Jednak má nedostatek pohybu, nedostatek čerstvého vzduchu a také nedostatek slunečního záření. Děti pak tráví dlouhé hodiny ve škole (v minulosti byla školní docházka zanedbatelná v chladné části roku a děti pomáhaly na poli a kolem hospodářství) a po škole se zavírají doma a sedí u počítače či jiných technologií.

Nejen pro tělo

Hraní si venku navíc posiluje sociální inteligenci, děti se učí fungovat ve skupině a jsou pak emočně odolnější.

„Výzkumy dokazují, že fyzické aktivity venku podporují mozkové funkce a především ty související s pamětí a učením. Víme dobře, že pohyb podporuje neurogenezi – tvorbu mozkových buněk,“ vyjmenovává britská neuroložka Susan Greenfield.

Děti hrající si od útlého dětství venku a trávící spoustu času na čerstvém vzduchu jsou štíhlejší, mají zdravější srdce a lépe reagují na inzulin, jsou také inteligentnější, lépe jim myslí mozek, mají vyšší sociální inteligenci, jsou emočně odolnější a stabilnější a především samy mnohem spokojenější a sebevědomější.