Obhajoby těch rodičů, kteří tvrdí, že jejich dětem po rozvodu nejvíc prospívá, když žijí stále jen s jedním z nich, jsou liché. Zakládají se na sobecky motivovaném pocitu, který se ale nijak neopírá o skutečné účinky na dětskou psychiku. Švédští psychologové naopak v rozsáhlém výzkumu zjistili, že ideální pro děti po rozvodu je, když žijí střídavě u matky i otce a vídají se s oběma velmi často. Jsou psychicky vyrovnanější a trpí méně poruchami chování a depresemi. Kvalitní rodičovství je totiž mnohem důležitější než stabilní domov.
Právě stabilním domovem se u rozvodových soudů rodiče i jejich advokáti často ohánějí. Měli by ale vědět, že jednají ve vlastním sobeckém zájmu, nikoli zájmu svých potomků. Naopak častý kontakt s oběma rodiči a hlavně kvalitní výchova jsou mnohem podstatnější než to, jestli má dítě jen jeden domov a nemigruje mezi dvěma domácnostmi. To může mít naopak pozitivní vliv na jejich psychiku.
„Děti mají méně problémů s chováním a psychických potíží, pokud nežijí po rozvodu jen s jedním rodičem, ale naopak si je oba rodiče rovnoměrně střídají,“ tvrdí vědci z Karolinska Institutet ve Stockholmu.
Pro děti je podle nich ideální, když se stýkají s oběma rodiči velmi často.
„Kvalita rodičovské výchovy se zlepšuje, pokud rodiče vídají své děti často, než když je vídají jen o víkendech. A kvalitní výchova a přítomnost obou rodičů jsou mnohem podstatnější než stabilní domov u jednoho z nich,“ tvrdí doktor Malin Bergström z vysoké školy Karolinska Institutet, který na výzkumu spolupracoval s kolegy z Uppsaly. Jejich závěry se opírají o sledování 3,5 tisíce dětí z různě nastavených rodin.
Pozor na neomalené fráze
Je jasné, že rozvod se nejvíce podepíše na rodinách s dětmi. Malí človíčkové se najednou musejí vypořádat s tím, že přicházejí o jednu z největších jistot, kterou měli, že nebudou vídat tatínka a maminku společně... Je na rodičích, aby celou situaci ustáli se ctí a zvládli dětem vysvětlit, že krach manželství není jejich vina a že je milují stejně, i když teď vlastně bydlí ve dvou domácnostech.
Nicméně i bývalí partneři si často odnášejí z rozvodu spoustu šrámů na duši. A jejich okolí jim často situaci nijak zvlášť neulehčuje. Máte kamarádku, která si touto životní situací právě prošla? Pak pozor na podporu, která může nadělat víc škody než užitku! Které věty jí raději neříkat?
„Já jsem ho nikdy neměla ráda!“
Možná si myslíte, že své kamarádce vyjadřujete účast, ale vlastně říkáte, že si za muže a tátu pro své děti vybrala neschopného idiota, což vy jste věděla od začátku, ale ona si toho nějak nevšimla…
„Tak aspoň že ti zůstal byt...“
Jistě, to je bezesporu dobrá zpráva. Ovšem upřímně, spousta rozvedených maminek by se části bytu klidně vzdala, jen aby děti měly každý večer doma tátu.
„To jsi vysoudila ale hodně vysoké/dost mizerné alimenty!“
Výše alimentů je soukromá informace. Pokud se vám s ní kamarádka svěří, nijak extra ji nekomentujte. Jistě, pokud si vám postěžovala, že jí peníze skoro nevystačí, pak jí nabídněte útěchu. Ale naznačovat, že je její chyba, že nedostává na děti víc, je neomalenost.
„Aspoň si jednou za čas od dětí odpočineš!“
Střídavá péče či každý druhý víkend s tatínkem jsou náročné pro všechny strany. Takže říkat mamince, že je skvělé, že děti nějaký čas neuvidí, je jedna z největších hloupostí, co můžete vypustit z úst.
„Když děti tátu potřebují...“
Skvělé. Tady je jeho číslo, zavolejte mu a připomeňte mu to, protože on od nich odešel a nejeví o ně zájem. Pokud je tohle případ vaší kamarádky, podobné rady si nechte pro sebe. A pokud se děti s tatínkem normálně stýkají a rodina funguje v režimu střídavé péče, pak přece tátu mají.
Sledujte nás na sociálních sítích:
