Komentáře k článku

Studiemi prokazano, ze akorat zvysuje stresovy hormon a dite je oak trvale ve stresu,muze mit posttraumaticky stresovy syndrom. Nebreci,protoze mozek vyhodnoti stres a zapne ochranu - rezignaci.Ale stres nadale pretrvava.

Pisatel clanku je evidentne sto let za opicema. Tahle metoda, nechani ditete plakat v postylce uz je davno prekonana a vi se, ze naopak muze dite poskodit.

A měli jste někdy děti? Vždy přijde jejich čas,i když nikdy nebyly ve stresu!!! V dnešní době neposoudím, mladá generace je ve stresu pořád,žádná dnešní rada není nad zlato.Pevné nervy a přežít chaos, ve kterém žijeme.

Tuto "metodu" povazuju za vrchol kretenismu.

Komentáře, které by mámy které někdy nechali své dítě chvíli plakát, div neposlali na popravu se mi opravdu hnusí. Myslím, že každý musí jednat v nejlepším zájmu svého dítěte. Já svoji dceru zbožňuji a nemyslím si, že bych ji zanedbávala tím, že chvíli pláče. Každý máme doma jiné dítě, každé dítě jinak reaguje. Moje dcera spinkala docela dobře (budila se 2-3x), ale pak kolem roku nastal zlom a začala se budit po 1h a častěji a to skoro celý týden. Byla jsem z toho zoufalá. Vyzkoušela jsem všechno, ale mám dceru, která potřebuje svůj prostor, svůj klid (od malinka se jí nelíbilo, když jsem ji měla v posteli ani když byla neklidná, chování ani mít jí v posteli nepomáhalo, bylo lepší jí nechat v postýlce a hladit jí a třeba zpívat apod, ale nechat ji ve svém), tak jsem tuhle metodu zkusila, ikdyž jsem si ji trochu pozměnila. Dali jsme ji spinkat do jejího pokojíčku a já jsem k ní vždy hned šla, když začala plakat. Při prvním probuzení jsem k ní musela jít asi 3x, vždy jsem ji uklidnila, že jsem tam, že se nic neděje, že může klidně spinkat. Pomohla jsem ji najít dudlík či plyšáka na spaní a položila jsem jí. Nikdy jsem ji tam nenechala plakat hodiny jak tu píšou jiní. Šlo pouze o minuty. Byla jsem tam a jsem tu pokaždý pro ní a pokaždé ji utiším, ale prostě potřebuje to svoje Už tu první noc se vzbudila jen 2x, další už jen jednou a to zaplakala jenom jednou a to kvůli tomu že ji vypadl dudlík a nemohla ho najít. Od té doby spí krásně celou noc a vzbudí se opravdu jen hodně výjimečně. A teď mě můžete za to ukamenovat. Ale opravdu si myslíte, že je pro takhle velké dítě (myslím tím že to není už úplné miminko) lepší jí nechat budit se každou hodinu, každou hodinu aby přerušila spánek, který je hrozně důležitý pro její další vývoj, ještě když její den začínal kolem 6h ráno, jen kvůli tomu, že chce flašku nebo ji vzbudí manžel který zachrápe a nebo se prostě budí ani nevím proč... a nebo když krásně spí celou noc, ráno se budí s úsměvem a celý den je vysmátá a plná energie. Pokud je vaše dítě spokojené a spí třeba s vámi tak ať, ale u nás to prostě nefungovalo i kdybych nakrásně chtěla. Pokud jsem ji chtěla chovat tak se vzpírala div by mi z ruky nevypadla (a to přes den po mě neustále leze a mazlí se se mnou o 106) a nemohla jsem ji dávat donekonečna flašku s mlikem či vodou. Úplně mě ty komentáře, které mě ihned odsoudili úplně vykolejili. Myslím, že by lidi měli víc přemýšlet o tom jaká slova používají, když už se chtějí k něčemu vyjádřit a zamyslet se jestli je to opravdu nutný. Každý máme ke svým rozhodnutím své důvody a nikdo neví jak by se choval v situaci toho druhého. Ale důležité je, aby naše dítě bylo co nejspokojenější.

No tak to je jeden z nejhorších článku, co jsem tu četla. Ať si laskavě autorka o daném tématu něco přečte, než to tady začne prezentovat...