Dudlík, okusování nehtů, skákání do řeči… To je jen pár příkladů zlozvyků, které u dětí často řešíme. Jejich odstranění vyžaduje naši trpělivost, a hlavně obrovskou dávku rodičovské vynalézavosti a kreativity. Přinášíme pár tipů, jak na to…
Zlozvyk, nebo rituál?
Kdo má tu odvahu a něco pojmenuje jako zlozvyk? Většinou se za zlozvyk považuje nějaká činnost, která je společensky neakceptovatelná. Ale každý má jiný názor a k dané situaci jiný postoj.
„Moje kamarádka říká, že má hrozný zlozvyk. Že ráno ještě ani nerozlepí oči od nočních snů, a už si jde dělat kávu. A jaký mám z toho pocit já? Myslím si, že má hezký ranní rituál, na který se může těšit. Se kterým ví, že den začne podle nějakých pravidel. Že s ranní dobrou kávou bude den zase povedený. Vždycky jde jen o úhel pohledu,“ říká na úvod Štěpánka Štrougalová z dětského centra, která je sama maminkou čtyř dětí, a tak má i s odstraňováním zlozvyků hodně zkušeností.
Jděte po příčině
Pokud si dítě okusuje nehty až do krve, situace už k smíchu rozhodně není.
„Jsou zlozvyky, které vykazují, že dítěti něco schází. Že má některé dětské pudy neukojené. Výzkumy se opírají o studie, které poukazují na zlozvyky, které mohou pramenit z nedostatku mazlení v dětském věku, z nedostatku pozornosti,“ vysvětluje Štěpánka Štrougalová a dodává: „Ale jestliže má dítě například plenky do 12 měsíců nebo dokonce do 2 let, tak to určitě není jeho zlozvyk, spíš volba rodičů… Ale což, však on ten správný okamžik jednou přijde. Na první rande půjde dítě určitě bez plen.“
Na tresty zapomeňte
A jak tedy na zlozvyky? Napřed je zapotřebí je přesně pojmenovat. A uvědomit si, zda jde opravdu o zlozvyk, nebo jenom o náš rodičovský pocit, že se nám něco nelíbí.
Určitě ale nebude řešení, když budeme dítěti dávat nějaké tresty. Naopak, náprava bude vyžadovat naši trpělivost, neustálé vysvětlování, a hlavně velkou dávku naší vynalézavosti a kreativity.
„Za vznikem zlozvyků se často skrývá nějaká psychická nepohoda – například stěhování, narození sourozence, nepohoda doma… Ale také je může vyvolat obyčejná situace, která dítěti není příjemná. Třeba pobyt v cizím prostředí nebo tma. Pokud však dítě na přicházející novinky připravíme, můžeme pomoci tomu, že se daný zlozvyk omezí. Příčina zlozvyku ale může být i v něčem úplně jiném. Například, když se dítěti zhorší zrak a nevidí ve škole dobře na tabuli. Neví si rady, začne se pohupovat na židli, okusovat tužku … A řešení je přitom celkem jednoduché – stačí s ním zajít na oční vyšetření,“ dává příklad Štěpánka Štrougalová.
Sledujte nás na sociálních sítích:
