Ne každá maminka má dostatek mateřského mléka, a kromě náhradní výživy spoléhá na darované mléko těch žen, které ho mají nadbytek. Jenže odběr pomocí pumpičky a přenos kojeneckou lahví je zřejmě důvodem, proč takto živené děti častěji trpí astmatem. Pumpa a láhev jsou infikovány škodlivými bakteriemi.
Kojení přímo z prsu přenos škodlivých bakterií do úst a dýchacích cest dítěte brání. Jenže při odstřikování pomocí pumpy a uchovávání v lahvích mléko infikují škodlivé bakterie, které mohou vyvolat dětské astma. Prokázali to odborníci z kanadské Manitoby.
„Zvýšená kontaminace mateřského mléka možnými patogeny by mohla zvyšovat riziko infekce dýchacích cest kojence, zřejmě to vysvětluje, proč u kojenců krmených odstřikovaným mlékem pozorujeme častěji pediatrické astma,“ míní doktorka Shirin Moossavi z University of Manitoba ve Winnipegu.
Unikátní mikroflóra
Mateřské mléko obsahuje složitou mikroflóru bakterií, které jsou pro dítě důležité a vytvářejí v jeho zažívacím traktu zdravý mikrobiom, který podporuje imunitní systém. Naopak děti s oslabeným mikrobiomem častěji trpí alergiemi, astmatem a obezitou.
Ne každá matka si však může kojení dovolit a ne každá má dostatek mléka. Mnohé tak musejí spoléhat na umělé zdroje výživy, ať už je to mléko darované nebo se jedná o náhradní výživu z lékárny.
Pozor na kontaminaci
Vědci z Kanady zjistili, že při kojení z prsu nedochází ke kontaminaci mléka bakteriemi rodů Stenotrophomonas a Pseudomonadaceae, které jsou pro děti škodlivé a které ale napadají mléko odebírané pumpou a předávané dítěti lahví.
„Tato studie významně rozšiřuje naše chápání vlivu mateřského mléka na rozvoj mikroflóry ve střevech kojence a chápání toho, jak různé faktory kojení tohle ovlivňují,“ míní profesorka Meghan Azad z University of Manitoba.
Sledujte nás na sociálních sítích:
