Spánek je důležitý pro regeneraci lidského těla i ducha. Zejména u dětí je pak pravidelná doba ukládání ke spánku a jeho celková délka velmi důležitá. Unavené děti mívají totiž potíže s podrážděností, špatnou koncentrací, ale podle odborníků se nedostatek spánku může odrazit i na jejich váze.
Psychická pohoda
Podle odborníků je potvrzeno, že děti, které neponocují, dosahují lepších výsledků ve škole. Lépe se koncentrují, nemívají potíže se špatným chováním a celkově jsou v lepším psychickém i tělesném rozpoložení.
Nevyspalé děti tíhnou k úzkostem, rozvoji panických atak, nebo dokonce depresím v pozdějším věku. Hůře se vyrovnávají s neúspěchy, které jsou za těchto okolností častější, propadají obavám, strachu a vzteku.
Zhoršení veškerých těchto příznaků lékaři potvrzují již po zkrácení pravidelné doby spánku o pouhou jednu hodinu a po pouhých dvou dnech testování.
Vliv na dětskou obezitu
Podle průzkumů americké univerzity vyšlo najevo, že děti, které v mladším věku uléhaly do postýlek dříve, měli mezi adolescenty mnohem nižší zastoupení obézních jedinců a diabetiků než ty, které chodily do postele později.
Jednou z příčin, proč jsou nevyspalé děti silnější než ty spavé, je příjem nezdravého jídla jako kompenzace za nedostatečné množství energie přijaté ze spánku. Děti, které mají dobré spánkové návyky, také častěji tíhnou ke sportu, jednoduše proto, že nejsou unavené.
Kdy je správný čas?
Potřeba spánku se u lidí v určitém věku poměrně mění. Obecně ale platí, že ideální doba, kterou by mělo strávit spánkem dítě ve věku čtyř měsíců, je 14 až 16 hodin denně. Roční až dvouleté děti by měly spát 11 až 14 hodin, od dvou do pěti let se doba spánku zkracuje na 10 až 12 hodin denně. Na prvním stupni základní školy je vhodné dodržovat devíti až dvanáctihodinové spánkové intervaly a starší děti by pak měly spát nejméně osm až deset hodin. Ideální dobou uložení se ke spánku je osmá hodina večerní.
Ideální je dodržování pravidelných rituálů, kterým dítě přivykne a uléhání do postele ve správný čas pro ně nebude problém.
