Děti se bojí. Je to přirozené a důležité. Strach je chrání, vede je k opatrnosti, pomáhá jim vyhodnocovat rizika. Ale když se ten samý strach začne objevovat příliš často, příliš intenzivně, nebo přetrvává dlouho, může se z něj stát něco víc než jen chvilkový stav mysli. A právě v těchto chvílích dítě potřebuje naši blízkost, pochopení a trpělivé vedení.
Možná si ještě pamatujete, jaké to bylo: zavřely se dveře, zhasla se světla a ve vaší dětské hlavě se rozjel celý film o příšerách, zlodějích a stínech, které hrozí z každého kouta. Dětský svět je plný fantazie, která může být krásná, ale také trochu děsivá. A právě v tom spočívá kouzlo i náročnost dětského vnímání.
Všechny tyto strachy jsou součástí určitého vývojového období. S časem, zkušenostmi a podporou dospělých často přirozeně mizí. Jenže i ten nejběžnější strach je pro dítě skutečný a silný. Není naší úlohou ho bagatelizovat, ale pomoci dítěti ho pochopit a zvládnout.
Buďte blízko a naslouchejte
Dítě potřebuje vědět, že ve chvílích, kdy se bojí, jste tam pro něj. Nepotřebuje vysvětlení, potřebuje vaši přítomnost. Obejměte ho, posaďte se vedle něj, nechte ho mluvit. Strach se rozpouští, když má prostor být vyslovený.
Nezlehčujte, nezesměšňujte
I když vám obavy dítěte přijdou „malé“, pro něj jsou obrovské. Fráze jako „to nic není“ nebo „nebuď přece srab“ strach jen prohlubují. Mnohem účinnější je říct: „Rozumím, že tě to děsí. Společně se na to podíváme.“
Pomozte zpracovat strach hrou
Děti nejlépe vyjadřují emoce prostřednictvím hry, kreslení nebo příběhů. Nakreslete spolu příšeru a dejte jí legrační jméno. Zahrajte si, že ji vyháníte kouzelnou písničkou. Vytvořte scénář, ve kterém má dítě nad svým strachem kontrolu.
Buďte pro dítě vzorem
Sdílejte i vlastní vzpomínky. Třeba jak jste se kdysi báli chodit do sklepa a dnes už vám to přijde úsměvné. Tím dítěti ukážete, že jeho pocity jsou v pořádku, a zároveň mu dáváte naději, že i ono svůj strach zvládne.
Po těžkých zážitcích vyhledejte pomoc
Pokud si dítě prošlo něčím náročným, smrtí blízkého, rozchodem rodičů, nemocí nebo úrazem, může se strach prohloubit. V takových chvílích není ostuda vyhledat odbornou pomoc. Někdy pomůže už jen několik konzultací s psychologem nebo terapeutem, který vám i dítěti ukáže cestu, jak se s emocemi vyrovnat.
Kdy zbystřit?
Někdy strach přeroste do něčeho, co už dítě omezuje v každodenním životě. Pokud si všímáte častých bolestí bříška bez zjevné příčiny, potíží se spánkem, pomočování, přehnaného vyhýbání se situacím, nebo se objevují fyzické příznaky jako třes, bušení srdce či úzkostné záchvaty, je dobré vše konzultovat s odborníkem.
Důvěra, která posiluje
Dětský strach není slabost. Je to volání po bezpečí. A pokud na něj odpovíme trpělivostí, respektem a otevřeností, dáváme dětem základ, na kterém mohou stavět i v dospělosti. Učíme je, že není špatné se bát. Ale že strach se dá zvládnout. Krok za krokem, s někým, kdo nás drží za ruku.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
