Vtipy o tchyních patří k nejstarším rodinným tématům vůbec. Někdy mezi snachou a matkou partnera přeskočí jiskra sympatií hned při prvním setkání, jindy je atmosféra napjatá od samého začátku. Ať už je váš vztah s tchyní jakýkoli, často to neříká něco jen o ní, ale také o vás samotných.
Jen málokterý rodinný vztah je opředen tolika stereotypy jako právě ten mezi ženou a matkou jejího partnera. Filmy, seriály i rodinné historky nás léta přesvědčují, že jde téměř automaticky o komplikovaný vztah plný soupeření, výčitek a nevyžádaných rad. Ve skutečnosti ale bývá situace mnohem pestřejší.
Tchyně – postrach, nebo nečekaná spojenkyně?
Některé ženy si se svou tchyní vytvoří pevné přátelství, jiné spolu vycházejí bez větších problémů a některé mají pocit, že mezi nimi stojí neviditelná zeď, kterou se nedaří překonat. Zajímavé přitom je, že důvod nemusí být vždy tam, kde ho hledáme.
Proč nás některé ženy okamžitě iritují?
Už se vám někdy stalo, že vás někdo rozčiloval téměř od první chvíle, aniž by vám objektivně udělal něco špatného? Jenže právě lidé, kteří v nás vyvolávají nejsilnější emoce, bývají určitým zrcadlem. Ne proto, že bychom byli stejní, ale protože v nich rozpoznáváme vlastnosti, které nějak souvisejí s námi samotnými. Může jít o charakterové rysy, způsob komunikace nebo životní postoje.
Právě proto bývají konflikty s tchyní tak intenzivní. Obě ženy totiž často bojují o podobné hodnoty – chtějí chránit rodinu, být vyslyšeny, mít pocit důležitosti a blízkosti. Jen každá trochu jiným způsobem.
Možná jste si podobnější, než si myslíte
To poslední, co chce žena slyšet po hádce s tchyní, je věta: „Možná jste si podobné.“ A přesto na tom něco bude.
Pokud vás například rozčiluje její tvrdohlavost, je možné, že sama velmi ráda prosazujete svůj názor. Pokud vám vadí, že vše kontroluje, možná i vy máte ráda věci pod dohledem.
Nejde o pravidlo ani o diagnózu. Spíše o zajímavý pohled na mezilidské vztahy. Často totiž nejvíce reagujeme na vlastnosti, které dobře známe. Ať už u sebe, nebo u lidí, se kterými jsme vyrůstali. Proto může být konflikt někdy méně o skutečném problému a více o tom, jak se navzájem vnímáme.
Když partner vyrůstal s určitou představou ženy
Každý člověk si z dětství odnáší představy o tom, jak fungují vztahy, komunikace nebo rodinný život. Matka bývá jednou z nejvýraznějších ženských postav, které muž během života pozná. Není proto překvapivé, že některé její vlastnosti považuje za důvěrně známé a přirozené.
Neznamená to, že hledá její kopii. Spíše ho mohou přitahovat určité hodnoty, energie nebo způsoby chování, které mu jsou blízké. Právě proto se někdy stává, že mezi partnerkou a jeho matkou existují podobnosti, které si samy ani neuvědomují. A někdy právě tyto podobnosti stojí za vzájemnými třenicemi.
Největší konflikty často vznikají z dobrých úmyslů
Na první pohled to zní paradoxně. Jenže mnoho sporů mezi tchyní a snachou nevzniká proto, že by si chtěly navzájem ublížit. Naopak. Matka má pocit, že pomáhá. Partnerka má pocit, že chrání svůj vztah. Obě chtějí pro stejného člověka to nejlepší. A právě zde často dochází ke střetu.
Jedna strana nabízí rady, druhá je vnímá jako kritiku. Jedna chce být součástí rodiny, druhá potřebuje více prostoru. Ani jedna nemusí mít špatné úmysly, přesto mezi nimi vzniká napětí.
Co o vás prozrazuje dobrý vztah s tchyní?
Pokud si s matkou partnera rozumíte, neznamená to automaticky, že jste stejné nebo že nikdy nenastane konflikt. Často to ale ukazuje na něco jiného: schopnost přijímat rozdílnost.
Lidé, kteří mají zdravé vztahy s okolím, obvykle nepotřebují mít vždy pravdu. Dokážou respektovat jiné názory a nejsou ohroženi tím, že někdo přemýšlí jinak než oni. To samozřejmě neznamená, že musí souhlasit se vším. Jen si uvědomují, že dobré vztahy nejsou založené na dokonalé shodě, ale na vzájemném respektu.
A co když si nerozumíte?
Ani to nemusí být tragédie. Ne každá tchyně se stane druhou mámou a ne každá snacha bude pravidelně chodit na společné nákupy nebo víkendové pobyty. Někdy je největším úspěchem jednoduše korektní a slušný vztah.
Důležité je nepodlehnout představě, že každé napětí znamená osobní selhání. Někteří lidé si zkrátka lidsky nesednou, přesto mohou vedle sebe fungovat bez zbytečných dramat. Mnohem užitečnější, než hledat viníka, bývá zamyslet se nad tím, proč nás některé situace tolik zasahují.
Co vás na ní vlastně rozčiluje?
To je otázka, kterou si většina lidí pokládá jen zřídka. Když nás někdo rozčiluje, automaticky hledáme chybu u něj. Jenže někdy stojí za to obrátit pozornost i k sobě. Je možné, že nám vadí něco, čeho se sami bojíme? Nebo něco, s čím sami bojujeme?
Možná nás zraňuje kritika, protože si nejsme jistí sami sebou. Možná nám vadí její potřeba kontroly, protože máme pocit, že nad vlastním životem ztrácíme kontrolu my. Takové otázky nejsou vždy příjemné, ale mohou být překvapivě osvobozující.
Vztah s tchyní je někdy lekcí o nás samotných
Ať už svou tchyni milujete, tolerujete nebo se jí snažíte vyhýbat, jedno je jisté: tento vztah bývá mnohem zajímavější, než se na první pohled zdá.
Nejde jen o dvě ženy v životě jednoho muže. Často jde o střet očekávání, zkušeností, rodinných zvyků i osobností. A právě proto nám může prozradit mnoho nejen o druhém člověku, ale i o nás samotných.
Možná tedy příště, až vás její poznámka zvedne ze židle, stojí za to se na chvíli zastavit. Ne kvůli ní. Ale kvůli sobě.
Zdroj: názory autora - celý článek
