Už jako malá princezna nesnesla, aby její pracovní stůl nebyl dokonale geometricky organizován a bezchybně ořezané tužky neležely v přímce jedna vedle druhé v přesných intervalech mezi sebou. Alžběta II. totiž od dětství trpí obsedantně kompulzivní poruchou, takže na rozdíl od většiny dětí nesnesla rozházené hračky po pokoji a neuspořádané oblečení. Komínky, rovné řady, dokonalá symetrie a naprostý pořádek jí totiž poskytují psychický komfort.
Vyzradila to ve svých pamětech královnina soukromá učitelka Marion Crawford, podle níž musela mít princezna Alžběta nejen dokonale zařezané psací potřeby, které byly vyrovnány v řadě v dokonalé symetrii, ale podobně upravovala po služebnictvu také prostření stolů, ačkoli to bylo služebnictvo profesionální zvyklé obsluhovat krále.
„Marion, která vystudovala také dětskou psychologii, si uvědomila, že pozoruje dítě obsedantně kompulzivní. Tohle hýčkané, spořádané prostředí bylo tím posledním místem, kde by něco takového očekávala,“ píše v knize Guvernantka Wendy Holden.
A učitelka Marion se jednou princezny zeptala, proč neustále vše rovná do naprosto dokonalých symetrických řad a tvarů.
„Princezna se na ni podívala svýma jasně modrýma očima a odpověděla, protože mi to poskytuje pocit bezpečí. Bezpečí? Podivila se Marion. Bezpečí před čím?“ ptala se dále guvernantka, jejíž rozhovor prý přerušila královna matka, když vstoupila do pokoje.
Sledujte nás na sociálních sítích:
