Komentáře k článku

Nejlepší to mají v angličtině . you a je hotovo

Době "přeje" tykání. Ná si na vykání nezakládám vůbec a mám radši tykání. S přímými kolegy si týkám, s nadřízeným vykám, ale je to v pohodě chlap, takže se dá zavtipkovat i při vykání. S nepřímými kolegy v práci jsme si potykali nebo ne, někdy to bylo automaticky, to s lety v jedné firmě prostě přijde. Rodina, přátelé a známí tam je týkání, vykání by mi přišlo divné (hlavně u těch známých, i když se důvěrně neznáme). Úctu by si měl člověk vydobýt a zasloužit a ne toho uměle dosáhnout vykáním.

Vykání je slušnost.

Jsem již důchodce, celý aktivní život jsem strávil v akademickém prostředí na vysoké škole. Tam bylo tykání mezi spolupracovníky a kolegy naprosto samozřejmé. Ovšem kromě toho mám nějakou činnost ve firmě s převážně mladým kolektivem - a tam je to problém. Podle mého dojmu mladá generace tvrdě razí modu vykání. Je mi vyloženě nepříjemné, když se na mne někdo obrátí a použije "množné číslo", považuju ho za nevychovaného hulváta.

vykání je pro mne nadřazenost. jsem jejím odpůrcem. většinou každému tykám a nemám problém když mi tykají i nejmladší. jsem pro rovnost

tohle je jasná věc

Vykání hotově nesnášim, jsem zastánce zavedení plošného tykání. Vždy mi přišlo nevkusné oslovovat jednu osobu zájmenem v množném čísle, jakoby byli dva. Podívejme se na to, proč to lidé dělají. Zaprvé, je to vyjádření „respektu“ vůči starším, šéfům a dalším „společensky významnějším“. Promiňte. Ne. NIKOHO nepovazuji za společensky významnějšího. Jsme v demokracii a nechci být nucen někomu vyjadřovat větší respekt, jen kvůli jeho postavení. Vážím si všech čestných lidí stejně; nechci, aby se ode mě očekávalo, že budu automaticky projevovat vyšší úctu k celé třídě lidí. Vezměte si například své nadřízené v práci. Uznávám jejich autoritu v rámci firmy? Absolutně. Ale pro mě má jejich pravomoc pouze smluvní a provozní hodnotu, nikoli morální. Společensky považuji majitele firmy, u ktere pracuji za rovného jeho sekretářce. Zvlášť zpátečnicky mi připadá, že odborníci na etiketu stále bez ostychu papouškují, že žena nabízí tykani jako první. Je rok 2024. Máme rovnost pohlaví. Opravdu nečekáte, že budu respektovat takové sexistické pravidlo? Pak je to miněno jako vyjádření „odstupu“. „Vy“ je pro cizí lidi, pro nadřízené a pro lidi, se kterými máte profesní vztah, zatímco „Ty“ je vyhrazeno pro rodinné příslušníky a dobré přátele. Takže údajně, když řekneš „Ty“ cizímu cloveku, úředníkovi atd., nejak zásahuješ do jeho osobního prostoru. Ale no tak. Proč? Když někomu řeknu "Ty", pojmenuji ho podle toho, co on doopravdy je, tj. JEDEN ČLOVĚK. Proč musím ustně poddotykat skutečnost, že tě uznávám jako cizího člověka, zájmenem v množném čísle? Nepotřebuji tuhle berličku, abych poznal rozdíl mezi mým šéfem a kamarádem, mezi státním úředníkem a kamarádem u piva. Ale chci mít možnost hned mluvit se svým šéfem a mými kolegy vřele a kolegiálně, nikoliv nedemokratický a odtažitě, a abych musel čekat, až mi na to Milostpán nebo Milostpaní dá svolení. Odstup bychom měli vyjádřovat skrz činy, není nutné ho neustále zdůrazňovat slovy. Přestaňme používat „Vy“ pro oslovování jediné osoby. Stejně jako moderní angličtina nebo švédština mohou fungovat bez tohoto rozdílu, čeština se bez toho dokáže obejít také.