Některé páry mají aktivní pohlavní život i dvacet či třicet let po svatbě. Když je člověk pozoruje, jsou jakoby do sebe zamilovaní a stále po sobě sexuálně touží. Jak je to možné? A proč u většiny naopak touha po protějšku vyprchá? Tajemství tkví ve vlastnosti, kterou psychologie shrnuje do termínu „schopnost reagovat“.
Co to v praxi znamená? Že když se muž vrátí domů, nerozrazí dveře a nevrhne se ve spoďárech s vyvaleným pupkem před televizi, aniž zaregistruje, jestli je manželka doma. Žena zase nezačne bez pozdravu nadávat, že nebude ty špinavé kalhoty shrnuté na podlaze zvedat a že nehodlá sledovat fotbal.
„
Náš výzkum dokazuje, že partneři, kteří reagují jeden na druhého i mimo ložnici, jsou schopnosti uchovat si sexuální touhu i po mnoha letech. Schopnost reagovat na druhého, což je jistý druh intimity, je také důležitý ve vztahu, protože signalizuje, že se jeden upřímně zajímá o celkovou pohodu druhého, ale způsobem, který je upřímně otevřený a informovaný o tom, co druhého zajímá a co chce,“ vysvětluje profesorka sociální psychologie Gurit Birnbaumová z Izraele.
Partneři, kteří chtějí spolu prožít celý život a mít stále fungující sexuální život, prostě nikdy nesmějí zlenivět a zvyknout si, že je někdo vedle nich. Stále k němu musejí přistupovat jako k někomu výjimečnému, kterého nikdy neznají dost dobře. Neustále mu musejí projevovat zájem o jeho pocity a názory, o jeho potřeby a touhy. A vzájemně na ně reagovat. Velmi silný vliv to má přitom na ženské libido.
„
Když partner opravdu upřímně reaguje na svůj protějšek, vztah se stane výjimečným a jedinečným a on či ona ho vnímají jako velmi hodnotný a také vytoužený. Sexuální touha prosperuje v rostoucí intimitě a reagovat na druhého je jedním z nejlepších způsobů jak vyvolat tento nepolapitelný cit i po letech, je to lepší než jakákoli sexuální pyrotechnika,“ tvrdí profesorka Birnbaumová.
Sledujte nás na sociálních sítích:
