Když se řekne „erotický film“, většině z nás se vybaví mladá těla, dokonalé světlo a vášeň, která působí spíš jako reklama než skutečný sex. Film „Babygirl“ s Nicole Kidman ale ukazuje něco úplně jiného. A možná právě proto o něm mluví celý svět.
Nicole Kidman v něm hraje sedmapadesátiletou Romy, úspěšnou šéfku firmy, která se po letech manželství pouští do aféry se svým mladším stážistou. Zatímco v jejím profesním životě vládne kontrola, v soukromí se rozhodne konečně přiznat své potlačené fantazie o BDSM a znovu objevit vlastní sexualitu. Výsledkem je film, který neukazuje ženskou touhu jako estetickou pózu, ale jako autentickou, fyzickou, někdy i nehezkou, a o to opravdovější zkušenost.
„Ošklivé“ orgasmy jako revoluce
Její orgasmy nejsou uhlazené ani ladné, jsou reálné. Vzdychání, pot, napětí, zvuky, které nejsou určeny pro mužské ego, ale vycházejí z těla, které si bere zpět vlastní potěšení.
To je přesný opak stereotypních filmových scén, kde všechno vypadá dokonale a oba partneři vyvrcholí současně, jako by to byla choreografie. „Babygirl“ tento obraz rozbíjí, a právě tím působí tak silně.
Nešikovní milenci, skutečné emoce
Film není jen erotický, ale i lidský. Romy a její stážista tápou, hledají hranice, smějí se absurditám svých pokusů o dominanci a podřízenost. Místo přepychových ložnic vidíme hotelový pokoj s pokrčeným povlečením a trochu trapné momenty, které zná každý, kdo někdy zkoušel něco nového.
Nicole Kidman tu není filmová bohyně, ale žena, která si po letech dovolí být zranitelná. Její postava neví přesně, co chce. Jen ví, že nechce zbytek života strávit bez touhy. A právě v tom je film „Babygirl“ dojemný i osvobozující.
Nová éra ženské sexuality
Hollywood měl kdysi odvahu točit erotické filmy s hloubkou, vzpomeňme na „Základní instinkt“ nebo „9 a ½ týdne“. Pak ale přišla éra rychlých komedií a internetového porna, které ženskou sexualitu odsunuly do pozadí.
Až hnutí #MeToo a generace filmařek přinesly nový pohled: že sex nemusí být o výkonu, ale o prožitku. Filmy jako „Babygirl“ ukazují, že touha nekončí menopauzou. Že ženské tělo po padesátce není objektem, ale zdrojem potěšení, síly a autenticity.
Menopauzální hrdinky mění pravidla
Podobně jako Nicole Kidman bourá tabu i italská herečka Monica Guerritore v seriálu Netflixu „Nevinní“. V roli 67leté ženy prožívá milostný vztah s mladším mužem. S vráskami, stařeckými skvrnami a bez filtru. A právě tím působí neuvěřitelně svobodně.
Ve švédském seriálu „Láska a anarchie“ zase sledujeme hlavní hrdinku, která si během ranního chaosu najde chvíli pro sebe, pro své tělo a potěšení. Ženská touha už není zakázané téma, ale součást života, o které se mluví bez studu.
Nicole Kidman jako průkopnice
Scénář k „Babygirl“ napsala a režírovala Halina Reijn, která dala Kidman prostor být zcela v ženských rukou. Sama herečka popisuje natáčení jako „naprosto osvobozující“.
Otevřela téma, které bylo dlouho zametené pod koberec. Protože ženská touha nekončí s menopauzou. A svět na ni konečně začíná být připraven.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Babygirl, názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
