Představa, že svět venku pulzuje nespoutanou vášní a vy jako jediní sedíte doma u televize, je falešná skrz naskrz. Globální statistiky ukazují, že frekvence intimního života strmě klesá napříč všemi generacemi i vztahovými statusy.
Paradox moderní doby bije do očí. A to doslova! V době, kdy jsou seznamovací aplikace dostupné na jedno kliknutí a erotika na nás vykukuje z každého displeje, lidstvo prožívá bezprecedentní sexuální sucho. Něco jako celibát se netýká pouze dlouholetých manželství, kde vášeň přirozeně naráží na stereotyp. Britská socioložka Nitzan Peri-Rotem ve své rozsáhlé analýze odhalila, že frekvence pohlavního styku výrazně klesá i u zadaných a svobodných (1).
Jsme snad v sexuální krizi?
Single jedinci sice teoreticky disponují neomezenými možnostmi, prakticky se však potýkají s realitou, kde k fyzickému kontaktu dochází čím dál méně. Jak vidno, touha po intimitě zůstává nenaplněná bez ohledu na to, zda máte na prsteníčku snubní prsten, nebo v telefonu pět aktivních chatů.
Úzkost z dokonalosti jako hodně účinná antikoncepce
Za prázdnými ložnicemi nestojí ztráta lidského libida, ale spíše všudypřítomný tlak na výkon a nerealistická očekávání. Sociální sítě denně servírují iluzi stoprocentně atraktivních, úspěšných a neustále aktivních jedinců. Americký psycholog Jean Twenge detailně zkoumal chování dospělých a došel k závěru, že moderní životní styl spojený s neustálým sledováním obrazovek s poklesem sexuální aktivity souvisí jako nic jiného (2). Populace je natolik vyčerpaná budováním vlastní digitální identity a věčným porovnáváním se s ostatními, že jí na samotnou fyzickou blízkost nezbývá energie, kapacita ani odvaha. Strach, že v posteli selžeme nebo neodpovídáme filtrům z aplikací, je jako okamžitá spolehlivá brzda vášně, která paralyzuje na první dobrou.
Proč seznamovací aplikace plodí spíše samotu?
Tak jistě, mohlo by se zdát, že digitální seznamky vyřeší problém nedostatku příležitostí během několika málo minut. Ve skutečnosti je to však přesně naopak. Virtuální prostředí vytváří iluzi nekonečného výběru, která paradoxně vede k rozhodovací neschopnosti a následné apatii. Americká psycholožka Elias Aboujaoude se ve svém výzkumu zaměřila právě na uživatele těchto platforem a zjistila, že namísto reálných schůzek přináší dlouhodobé surfování v aplikacích spíše pocity osamělosti a naprostého vyhoření (3).
Nějak si nemůžu vybrat!
Vyznavači online randění tráví hodiny přejížděním prstem po displeji, sbírají shody jako trofeje, ale k samotnému rande se dopracuje jen pouhý zlomek z nich. Končí to frustrací a dalším hledáním někoho ještě o kousek lepšího, což reálný sexuální život spolehlivě zadupává do země.
Únava materiálu jako ekonomická realita
Erotické choutky spolehlivě drtí i zcela pragmatické faktory, jako je finanční nejistota a s ní spojená pracovní přetíženost. Když člověk pracuje na dvě směny, aby poplatil rostoucí nájmy, myšlenky na milování zcela logicky ustupují do pozadí. Japonská badatelka Kuniko Inoguchi ve své studii o demografických proměnách moderní společnosti poukazuje na smutnou skutečnost, že ekonomický tlak a nedostatek volného času jsou hlavními viníky poklesu intimity u mladé generace (4). Unavený organismus dává přednost spánku nebo pasivnímu odpočinku před jakoukoli fyzickou aktivitou s partnerem. Tento stav se netýká jen asijského kontinentu, velmi podobné vzorce chování vykazuje i současná evropská a americká populace, kde se z volného času stal luxus.
Single život bez doteků bolí
Absence intimity má závažné dopady na psychické zdraví, což platí dvojnásob pro ty, kteří žijí bez stálého partnera. Lidský kontakt je základní potřebou, a pokud chybí, tělo strádá. Švédská profesorka Lotta Löfgren-Mårtenson ve své práci o sexualitě mladých dospělých důrazně upozorňuje na to, že nedostatek fyzického kontaktu vede k nárůstu úzkostí a dalším problémům psychického rázu (5). Nejde přitom jen o samotný orgasmus, mnohým chybí obyčejná kůže na kůži, hřejivé objetí a ujištění, že jsou pro někoho žádoucí. Existence v single režimu tak s sebou často nese skryté zklamání z toho, že realita ani zdaleka neodpovídá představám o svobodném životě plném nezávazného a divokého sexu.
Nějak bylo, nějak bude!
Jestli se v těchto řádcích poznáváte, jistě vám dochází, že v tom nejste sami. Nepřináší to obrovskou úlevu? Pokud váš intimní život neodpovídá filmovým scénářům, nejste divní, jste prostě jen obětí moderní doby. Jako další uklidnění možná zafunguje poznatek australské sexuoložky Juliet Richters, která na základě své rozsáhlé národní studie tvrdí, že spokojenost s vlastním životem nezávisí na tabulkových počtech styků, ale na schopnosti přijmout své aktuální možnosti a potřeby (6). Cesta k nápravě nezačíná urputnou snahou zvýšit sexuální frekvenci za každou cenu. Pomáhá odložit telefony, vypnout sociální sítě a začít vnímat intimitu v její nejjednodušší formě. Někdy je upřímný rozhovor nebo společný smích lidí „na stejné vlně“ tím nejlepším prvním krokem k tomu, aby se touha do ložnice zase vrátila.
Sledujte nás na sociálních sítích:
