Sbalíme kufry, bouchneme dveřmi a přísaháme, že excentrického sobce už nechceme nikdy ani vidět. Jenže další románek připomíná přesný scénář bývalého utrpení. Proč to děláme zas a znova?
Oslava svobody trvala nějakou dobu. Nový objev vypadal zpočátku skvěle. Nosil květiny, mluvil potichu a sdílel vaše nadšení pro italskou kuchyni. Uplynul půlrok a vy sedíte v osamění, posloucháte identické pasivně agresivní poznámky a hlavou vám bleskne děsivé zjištění. Přitáhli jste si do života navlas stejný typ osobnosti, před kterým jste minule utíkali.
Příběh, který se pořád opakuje
Klid, není s vámi něco špatně. Věc se má tak, že vlastně jen posloucháte své tělo, i když to má destruktivní nádech. Tvrdí to alespoň americký psycholog a vědec Yoobin Park, který na základě svého bádání zjistil, že lidé mají silný sklon vstupovat do vztahů s protějšky, kteří vykazují velmi podobné osobnostní profily jako jejich předchozí partneři (1). Je to prý dáno tím, že mysl dává přednost předvídatelnému stresu před nejistotou nového typu chování.
Raději známé než zcela nepoznané
Když potkáte někoho, kdo vykazuje stejné známky komplikovanosti, podvědomí zbystří. Cítí šanci na reparát, který podvědomě toužíte složit. Vidina známého nebezpečí paradoxně uklidňuje, protože pro toto specifické chování už máte vyvinuté obranné mechanismy. Nové typy chování naopak vyžadují neznámé reakce a způsobují podvědomý strach ze selhání, domnívá se Yoobin Park. Raději proto zvolíte sice bolestivou, ale naprosto předvídatelnou variantu vývoje.
Snaha o přepsání starých konců
Vstup do pomyslné stejné řeky mívá ještě jeden skrytý motiv - změnit výsledek minulé hry. Když ex předtím ignoroval vaše emoce, podvědomě věříte, že tentokrát dokážete podobného jedince přimět k empatii. Chcete sami sobě dokázat, že chyba nebyla ve vaší straně. Alespoň takový názor má americká psycholožka a výzkumnice Claudia Chloe Brumbaugh (2).
Znovu a lépe?
Vyhledáváte jedince, kteří vám poskytnou přesně ten typ dramatické dynamiky, na kterou jste zvyklí z dětství nebo předchozích zklamání. Opakování příběhu dává falešnou naději na happy end. Pokud přimějete nového partnera se stejnými chybami, aby vás miloval správně, zahojíte tím staré šrámy. Problém nastává tehdy, když se scénář odmítá změnit a vy jste zase v situaci, ze které není snadného úniku. Jenže podvědomá touha po nápravě minulých křivd je natolik silná, že přehlížíte varovné signály hned na prvním rande.
Skrytá přitažlivost povědomých chyb
Stávající partner vás okouzlí věcmi, které zpočátku vůbec nevypadají jako vady. Charisma, divokost, nezkrotná energie. Tyto vlastnosti většinou tvoří pouhý obal pro stejnou emoční nedostupnost, jakou měl váš předchozí protějšek. Přitažlivost vzniká na základě specifických vzorců chování (3). Vaše vlastní reakce na podněty zůstávají identické a přitahují stejnou odezvu. Vybíráte si lidi, kteří zapadají do vašich komunikačních návyků. Jestli jste zvyklí neustále někoho zachraňovat, vyrovnaná osobnost pro vás bude nezajímavá. Podvědomě toužíte po někom, kdo potřebuje opravit, protože v roli ochránce spatřujete svou vlastní hodnotu.
Když harmonický vztah nudí
Setkání s někým, kdo nemá žádné skryté motivy a komunikuje na rovinu, může způsobit šok. Mnoho lidí popíše takové rande slovy, že tam chyběla pověstná jiskra. Tato chybějící jiskra je ve skutečnosti absence úzkosti a stresu, které mylně považujeme za projev intenzivní lásky. Britská psycholožka a sociální vědkyně Abigail Millings ve své studii popsala, jak styly vazby ovlivňují poskytování podpory (4).
„Lidé zvyklí na neustálé emocionální turbulence vnímají klid jako lhostejnost. Bezpečné prostředí jim připadá chladné a neatraktivní. Pokud chybí věčné usmiřování a dramatické zvraty, přichází pocit prázdnoty. Ten mnohé nutí opouštět perspektivní partnery a vracet se k prověřeným typům rebelů a manipulátorů,“ vysvětluje Abigail Millings.
Jak se z toho vymanit?
Kudy z této situace ven? Seznamte se se svými spouštěči přitažlivosti. Napište si seznam vlastností posledních tří partnerů a hledejte společné jmenovatele. Asi vás zaskočí, kolik shodných rysů objevíte na papíře, přestože v reálném životě šlo o vizuálně odlišné osobnosti. Když příště ucítíte tu magickou, okamžitou chemii, zpozorněte. Může to být varovné znamení, že vaše podvědomí právě rozpoznalo starého známého nepřítele v novém kabátě.
Výstup z komfortní zóny
Dejte šanci lidem, kteří na první pohled neohromí divokostí a nenechají vás čekat na zprávu tři dny. Učit se milovat harmonii a stabilitu je jako zvykat si na neslazenou kávu – zpočátku chutná nevýrazně, ale časem začnete vnímat skutečné a jemné nuance, které vám dříve unikaly pod nánosem zbytečného cukru a dramat. Teprve po opuštění potřeby vyhledávat emočně nedostupné osoby objevíte vnitřní klid a pravděpodobně i toho pravého, se kterým zůstanete.
Sledujte nás na sociálních sítích: