Večeře při svíčkách, dlouhé rozhovory a víkendové výlety do luxusních lázní? V hollywoodských filmech možná, každodenní shon a stres takovým radostem příliš nepřeje. Jak si udržet blízkost i ve dnech, kdy prostě není na romantiku čas?
Co si budeme namlouvat, původní sladké představy o budování partnerského vztahu dříve či později naráží na reálné časové limity. Když si po náročném pracovním maratonu, rychlém nákupu, lehkém úklidu a kontrole domácích úkolů dětí konečně sednete na gauč, myšlenky na zapalování vonných svíček okamžitě přehluší touha po spánku. Dobrou zprávou je, že k udržení milostného pouta nejsou potřeba hodinové seance.
Něha lusknutím prstu
Že jsou intenzivní pocity romantické lásky úzce spjaty s aktivací mozkových oblastí stimulujících dopamin, o tom jste už možná něco málo slyšeli. Víte ale, že se tyhle kontrolky mohou „rozsvítit“ během pouhých pár sekund? Tvrdí to alespoň americká antropoložka Helen Fisher (1). Dle jejího názoru k navození silného pocitu partnerské sounáležitosti stačí letmý, ale stoprocentně vědomý kontakt. Jak by to mělo vypadat v praxi?
Romantika u nádobí
Když procházíte kolem partnera v těsné kuchyni, neignorujte ho. Obyčejný letmý dotek na rameni nebo pohled z očí do očí trvající alespoň tři sekundy na nervovou soustavu zapůsobí mnohem více než nucená konverzace u drahého jídla, kdy myšlenkami stejně bloudíte u nedokončených pracovních restů. Hluboký vizuální kontakt zkrátka svede divy, vždycky a všude. A to i tehdy, máte-li v ruce zrovna špinavou pánev a drátěnku.
Kouzlo o chlup delších polibků
Dlouhé polibky si většinou láskyplně vyměňujeme první týdny vztahu, kdy by se zamilovanost dala doslova krájet. Jak už to ale bývá, postupem času se transformují do rychlých, mechanických doteků rtů mezi dveřmi při odchodu do práce. I s tím se však dá dobře pracovat! Tým amerických psychologů pod vedením Johna Gottmana ve svém dlouhodobém výzkumu partnerské stability prokázal, že prodloužení běžného polibku na minimálně šest sekund spustí hormon oxytocin a razantně sníží hladinu stresového hormonu kortizolu (2). Šest sekund má ve svém hektickém programu k dispozici úplně každý, nebo snad ne?
Sdílený smích jako záchranná síť
Když chybí prostor pro hluboké debaty o společné budoucnosti, přichází na řadu humor. Společné prožívání vtipných momentů tvoří pevnou bariéru proti odcizení a chladu, myslí si vědci. Podle nich páry, které se častěji společně smějí, vykazují výrazně vyšší míru spokojenosti (3). Smích totiž působí jako okamžitý ventil pro nahromaděnou frustraci z každodenních povinností.
Méně je více
Kvůli sociálním sítím podléháme představě, že pro záchranu skomírající romantiky musíme podniknout něco velkolepého a finančně nákladného. Jenže to je omyl. Partnerská blízkost se neskládá z ojedinělých velkých gest, ale spíše neustálých drobných projevů náklonnosti (4). Uvařit partnerovi ranní kávu přesně tak, jak ji má rád, nechat na zrcadle v koupelně krátký vzkaz napsaný rtěnkou nebo mu poslat povzbuzující zprávu uprostřed náročného firemního meetingu – přesně takové drobnosti zaberou pár vteřin, přesto dávají jasně najevo, že na druhého myslíte a je pro vás důležitý.
Synchronizace v absolutním tichu
Pokud partnerství dlouhodobě trpí nedostatkem času, mluvení bývá někdy vyčerpávající. Po celém dni stráveném neustálou komunikací s kolegy, klienty nebo dětmi už zkrátka nezbývá energie na další verbální výkony. V takových chvílích nastupuje tichá synchronizace, která nevyžaduje ani jedno jediné slovo.
Studie publikovaná v odborném časopise Journal of Psychophysiology odhalila, že u partnerů, kteří sedí v těsné blízkosti, dochází k postupnému sladění srdečního rytmu a dýchání (5). Chcete-li podpořit ochabující blízkost, stačí spolu večer sedět na pohovce, číst si nebo sledovat film, přičemž se budete dotýkat třeba jen chodidly. Fyzická přítomnost a vědomé sdílení prostoru bez nutnosti cokoli vysvětlovat přináší oběma stranám hlubokou úlevu.
Objetí jako zázračná medicína
Hmat je prvním smyslem, který se u lidí vyvíjí, a zůstává klíčovým komunikačním kanálem po celý život, i když na něj v dospělosti zapomínáme. A to je ta chyba. Třeba švédská profesorka Uvnäs-Moberg na základě svého výzkumu zjistila, že jemná stimulace kožních receptorů prostřednictvím pevného objetí okamžitě stimuluje vylučování endorfinů a oxytocinu, což vede k pocitu pevného pouta, rychlému snížení krevního tlaku i zpomalení tepové frekvence (6).
Obejměte se hned po příchodu domů a vydržte v tomto sevření nějakou chvilku. Nepouštějte se hned do referování o tom, co se zase stalo v práci nebo co je potřeba urgentně zařídit, popřípadě uvařit k večeři. Dlouhé objetí představuje spolehlivý přechodový můstek z hektického pracovního režimu do klidného partnerského azylu. Zvládnete to bez problémů i v tom nejnabitějším kalendáři, stačí jen chtít…
Sledujte nás na sociálních sítích:
