Vysoká míra empatie je pro vztah devizou. Partneři, kteří se umějí do druhého vcítit, se chovají ohleduplněji jeden k druhému a dokážou si lépe porozumět. Ovšem pokud je silně altruistický a empatický jedinec v nevhodném vztahu, může mít problém z něj odejít. Právě proto, že si uvědomuje, jak se cítí druhý. A nechce mu ublížit.
Výzkumy psychologů v minulosti přišly s objevy, že řada lidí zůstává v nehodném vztahu také z obavy, že už nikoho jiného nenajde, nebo že se bojí být sama. Ale psychologové z Utahu tvrdí, že v jejich výzkumu byl nejčastější příčinou neschopnosti takový vztah ukončit altruismus a silná empatie.
Empatie jako nevýhoda
Jedinci, kteří jsou v nevhodném vztahu a nejsou empatičtí, neřeší, jak se protějšek bude cítit. A většinou jdou za svým osobním štěstím. Takový vztah ukončí. Ale ti, kdo se v něm zaseknou a nedokážou ho skončit, většinou řeší právě pocity protějšku.
„Čím silněji je empatický partner přesvědčen, že je na něm protějšek závislý a je vztahu oddaný, tím méně často je schopen sám vyvolat rozchod, což může naznačovat, že lidé zůstávají v nevhodném a nenaplňujícím vztahu pro dobro a potřeby partnera a potlačují své vlastní potřeby a dobro,“ tvrdí autoři z University of Utah ve studii publikované v odborném časopise Journal of Personality and Social Psychology.
Jak to ale vidí protějšek?
Jenže její výzkum má jednu slabinu. Opírá se o to, jak si empatický partner myslí, že je protějšek oddaný vztahu a závislý na něm. Tedy o domněnku, kterou neověřovala. Tedy nezjišťovala, jestli je protějšek skutečně tak oddaný a závislý.
„Je tak možné, že tito lidé přeceňují to, jak je druhý partner oddaný a jak bolestivý by rozchod pro něj byl,“ tvrdí doktorka Samantha Joel z University of Utah.
Sledujte nás na sociálních sítích:
