Všechno zařídit, na nikoho se nezlobit, být nablízku, když zrovna někdo potřebuje. Být spolehliví, pečující, výkonní. Zní to jako ideál? Nebo spíš jako začátek tiché únavy, kterou si málokdy přiznáme?
Starat se o ostatní je krásné. Ale pokud při tom zapomínáme na sebe, můžeme brzy skončit s vyčerpáním, frustrací a pocitem, že nikdy neděláme dost. Možná patříte mezi ty, kteří mají tendenci převzít odpovědnost i tam, kde by stačilo jen být. A tady je pět varovných signálů, že by bylo dobré se na chvíli zastavit.
Váš vlastní klid je na posledním místě
Dopřáváte si odpočinek až ve chvíli, kdy je všechno hotové? Kdy už jsou všichni ostatní najedení, spokojení a spí? Pokud se pravidelně nacházíte na chvostu vlastního seznamu priorit, zpozorněte. Vaše energie není bezedná a péče o druhé by neměla jít na úkor péče o sebe.
Za všechno se cítíte se provinile
Řekli jste „ne“ a pak se celou noc trápíte, jestli jste to nepřehnali? Cítíte se provinile, když si dovolíte být unavení, smutní, nebo prostě jen sami sebou? Často to není vina, co vás tíží, ale přehnaná odpovědnost za to, co si o vás myslí ostatní.
Nepřijímáte pomoc – i když ji potřebujete
Slova jako „Zvládnu to sám“ nebo „Nechci nikoho obtěžovat“ vás možná vystihují. Jenže realita je taková, že občas všichni potřebujeme podat pomocnou ruku. A není slabost si o ni říct. Naopak, je to forma důvěry a blízkosti.
Nedůvěřujete ostatním, že to zvládnou bez vás
Je pro vás jednodušší si věci udělat po svém, protože jinak to „nebude ono“? Možná tím druhým nevědomky berete prostor i zodpovědnost. A sebe tím zavíráte do pasti: vše musíte zvládat sami. Zkuste to vzdát! I s chybami to může fungovat.
Máte pocit, že nesete i cizí emoce
Když je někdo smutný, cítíte se provinile? Když se na vás někdo zlobí, v duchu hledáte, co jste udělali špatně? Je v pořádku zajímat se o druhé, ale není vaší povinností nést jejich emoce. Každý si za ně odpovídá sám. Vy jste zodpovědní jen za své jednání, vůbec ne za to, jak to druhý prožije.
Být zodpovědný neznamená být přetížený
Zodpovědnost je důležitá věc. Ale zdravé vztahy i zdravý život vyžadují rovnováhu. Vaše potřeby jsou stejně důležité jako potřeby ostatních. A pokud se vám to zdá těžké, možná je na čase začít říkat „ano“ i sobě.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
