Když se vztah promění v manipulaci a bolest

Chtít pocit blízkosti, pochopení a lásky je přirozené. Někdy ale místo porozumění narazí na člověka, který jejich city zneužije. A z lásky se stane past. Emoční zneužívání je zrádné právě tím, že se zpočátku maskuje jako hluboký cit.

Když přehlédneme první varovné signály 

Zpočátku bývá všechno jako z románu: pozornost, zájem, komplimenty, pocit, že jsme konečně našli spřízněnou duši. Postupně se však začnou objevovat drobné nesrovnalosti: zvláštní poznámky, chlad, kritika, tlak. Vnitřní hlas napovídá, že něco není v pořádku, ale rozum to odmítá slyšet. Člověk si říká, že přehání, že každý vztah má své potíže.

Právě tehdy začíná manipulace. Partner střídá projevy lásky s ignorováním, kritiku s občasnými projevy něhy. Oběť se tak neustále snaží získat zpět původní blízkost, kterou zažila na začátku. A čím víc se snaží, tím víc ztrácí sebejistotu i vlastní hranice.

Bolest, kterou není vidět

Emoční manipulátoři často působí sebevědomě, charismaticky a přesvědčivě. Zpočátku se jeví jako ideální partneři, vnímaví, pozorní, galantní. Postupem času ale začne jejich chování nabírat na síle: kritizují, zpochybňují, izolují.

Oběť se ocitá v bludném kruhu viny a pochybností. Snaží se být lepší, chovat se „správněji“, aby si partnerovu lásku zasloužila. Jenže právě o to jde, udržet ji v nejistotě, závislosti a podřízenosti.

Navenek může vztah působit normálně. Ale uvnitř se odehrává tichý rozklad. Sebeúcta mizí, tělo reaguje stresem, úzkostí, někdy i fyzickou bolestí.

Když se láska promění ve strach

Postupem času se z blízkosti stává tíseň. Partner začne oběť ponižovat, kontrolovat, přehazovat vinu, popírat vlastní činy. Vše, co dříve působilo romanticky, se promění v nástroj moci. I malé projevy laskavosti pak působí jako odměna a oběť zůstává v pasti, přesvědčená, že problém je v ní.

Odejít z takového vztahu bývá těžké. Emoční závislost je silná a pocit viny svazuje. Ale jakmile se člověk dokáže odpoutat, začne znovu dýchat. Bolest se postupně rozplývá a přichází poznání, že skutečná láska se nezakládá na strachu ani kontrole.

Uzdravení a návrat k sobě

Cesta zpět bývá dlouhá, ale je možná. Pomáhá terapie, otevřené rozhovory s blízkými, nové zájmy, a především důvěra ve vlastní intuici. Mnoho lidí, kteří prošli emočním zneužíváním, se shoduje na tom, že už nikdy nebudou přehlížet varovné signály a nebudou se omlouvat za to, že cítí, co cítí. Vnitřní hlas, který kdysi varoval, byl totiž pravdivý. A schopnost znovu mu naslouchat je první krok ke svobodě i k obnovené sebeúctě.

Zdroj: názory autora