Myslíte si, že láska na celý život nutně vyžaduje společnou adresu? Je to logický předpoklad, ale ne nezbytná podmínka. Moderní páry oddělené bydlení volí zcela běžně, protože vlastní prostor je holt vlastní prostor.
Kdy je vlastně ten ideální čas na sestěhování? Jakmile dvojice už nějakou dobu randí, sundá růžové brýle, překoná první velké překážky nebo ji k tomu „donutí“ svatba? Možná. Anebo ten stěhovací čas nepřijde nikdy – a je to také v pořádku.
Bydlím sám a jsem v pohodě
Babičku s tetičkou ze staré školy takové uspořádání nejspíš ani trochu nepotěší, lékaři v něm ale vidí pádná pozitiva. Jistá britská studie třeba prokázala, že oddělené bydlení přináší výrazně lepší psychickou pohodu a podporuje mentální zdraví (1). Ono to vlastně má něco do sebe – člověk přijde domů po náročném pracovním dni a nachází útočiště, v němž nemusí brát ohled na něčí potřeby ani řešit, kdo byl na řadě s vyndáním myčky.
Ticho léčí. A platí to i u stresu
„Oddělené bydlení vám pomáhá regulovat nervový systém a zůstat ve vztahu nohama pevně na zemi. Získáte dostatek energie k tomu, abyste do následné interakce investovali maximum pozitivních emocí. Odpočatý jedinec prokazuje mnohem větší kapacitu pro empatii, naslouchání a budování hlubšího pouta,“ hodnotí situaci americká psycholožka a uznávaná vztahová expertka Abby Medcalf s tím, že ticho prázdného bytu léčí stres lépe než cokoli jiného (2). Odstup nabízí i další benefity.
Prevence ponorky a nudného stereotypu
Netřeba zastírat, že každý dlouhodobý svazek dříve či později sklouzne do stereotypu. Letité sdílení jednoho gauče, jedné koupelny a jedné postele tomu zkrátka jenom nahrává. Partneři se běžně vídají unavení, nemocní, rozzlobení, nazí i oblečení, takže se znají ze všech rovin, světových stran i úhlů. Proto je nemůže už nic překvapit, příjemně zaskočit a mnohdy bohužel ani pozitivně motivovat.
Moc se na tebe těším, zlato!
Fyzická vzdálenost ubíjejícímu stereotypu naopak předchází a ještě pomáhá vytvářet silnou touhu. Těšení se na páteční rande nabývá na nevídané intenzitě v situaci, kdy se celý pracovní týden nevidíte. Chystáte se na schůzku, vybíráte si hezké oblečení a pečujete o svůj zevnějšek s mnohem větším nasazením, než kdybyste pouze přešli z kuchyně do obýváku. Vzrušení z blížícího se setkání vyplavuje ohromné množství hormonů štěstí a dodává partnerství úžasnou dynamiku typickou spíše pro rané fáze zamilovanosti.
„Omezený kontakt nutí oba zúčastněné vyvinout nadstandardní úsilí. Díky tomu vzniká hlubší emoční i fyzické propojení, stupňuje se vzájemné očekávání a úspěšně předchází stavu, kdy by přílišné pohodlí a všední rutina umrtvily sexuální touhu,“ vysvětluje zase americká expertka na intimitu Viviana Coles (3).
Nová doba, nové zvyky
Popularitě odděleného bydlení nahrává i fakt, že tlak společnosti postupně slábne. Dlouhé roky panovalo přesvědčení, že skutečná láska směřuje ke koupi společné pračky a pořízení obrovského jídelního stolu. Tradičně smýšlející okolí se na nesestěhované dvojice dívalo spatra a trousilo nevyžádané dotazy, kdy už konečně dojde k onomu „žádoucímu posunu“. Tento zkostnatělý pohled se naštěstí rychle mění. Moderní páry si dnes cení vlastní individuality a argumentují tím, že osvědčené dobové šablony zkrátka nesedí každému. Jak potvrzuje uznávaný britský sociolog Simon Duncan, rozdělené soužití už zdaleka nefunguje jen jako nějaká provizorní přestupní stanice před svatbou či finálním sestěhováním. Stává se z něj plnohodnotná a dlouhodobá alternativa pro lidi, kteří chtějí skloubit lásku, hlubokou partnerskou intimitu a absolutní osobní nezávislost (4).
Dvě domácnosti jsou poněkud drahý špás
Abychom ale zase byli fér, nesmíme zavírat oči před jasnou nevýhodou. Udržovat dva úplně samostatné byty představuje značnou finanční zátěž. Platíte dvojí nájem či hypotéku, dvakrát hradíte účty za energie, internet i poplatky za televizi. Stejně tak nákupy potravin se citelně prodraží, protože vaření pro jednoho bývá často méně efektivní než pro početnější rodinu. Analýzy jasně dokazují, že sdílení nákladů bývá v mnoha případech primárním důvodem, proč se dvojice k sobě stěhují naopak dříve (5). Podle některých názorů dokonce chudší jedinci vytvářejí sdílené domácnosti výhradně kvůli snížení životních výdajů, ačkoli by mnohem raději žili sami.
Dvakrát měř, jednou řež
Ekonomický aspekt celé věci tedy nelze za žádných okolností ignorovat. Rozhodnout se pro oddělené uspořádání znamená přijmout fakt, že nemalá část příjmů zmizí v provozu dvou odlišných nemovitostí. Cena za klid duše a vlastní prostor bývá vysoká, proto je dobré si všechno předem pořádně spočítat a propočítat, aby pak nedošlo k nějakým závažným ekonomickým krizím a vypjatým frustrujícím okamžikům.
Zdroje: (1), (2), (3) https://houstonrelationshiptherapy.com/my-husband-and-i-live-apart-and-our-sex-life-has-never-been-better-womens-health-magazine-hayley-folk/, (4) https://www.researchgate.net/publication/241724500_People_who_live_apart_together_LATs_New_family_form_or_just_a_stage, (5) https://dial.uclouvain.be/pr/boreal/object/boreal%3A261890/datastream/PDF_01/view
Sledujte nás na sociálních sítích:
