Tradiční romantika? Ani náhodou. Pro nákup bytu na hypotéku, samotné početí nebo výchovu dětí se dnes volí i absolutně jiný model, v němž životního partnera nahrazuje nejlepší přítel.
Od raného dětství vstřebáváme jeden konkrétní hollywoodský příběh. Potkáte osudovou lásku plnou vášně, proběhne velkolepá svatba, pořídíte si dům obehnaný bílým plotem, společně zplodíte dva úžasné potomky a následuje šťastný konec. Kéž by to takhle pohádkové bylo i v reálném životě. Jenže není. Míra rozvodovosti pořád stoupá a vztahy se ocitají pod tíhou každodenního stresu, osobních konfliktů i vysokých úrokových sazeb. Proto si společnost našla méně dramatickou alternativu.
Diktát jedné multifunkční spřízněné duše
Současná kultura vyvíjí na zákonité manžele nemalý tlak. Od partnera se totiž očekává, že bude fungovat jako vášnivý milenec, obětavý spolubydlící, moudrý finanční analytik, terapeut, kouč zdravého životního stylu, profesní poradce i chápající kamarád. Belgicko-americká psychoterapeutka Esther Perel tento nesmyslný konstrukt ostře kritizuje. Podle ní je vyloženě bláhové myslet si, že nám jeden člověk dokáže poskytnout stejnou úroveň všestranné podpory, jakou dříve obstarávala celá širší komunita (1).
Portfolio mezilidských svazků
Tato uznávaná odbornice radí rozdělovat naše emocionální potřeby podobně, jako zkušení investoři rozkládají svá akciová portfolia. Nenutí nás opouštět drahé polovičky, jen navrhuje sundat z nich zátěž nerealistických a drtivých očekávání. Investice do pevných platonických vazeb podle ní přináší obrovskou úlevu a vnitřní klid. Najednou nepotřebujete, aby manžel miloval vaše specifické koníčky. Máte přece svou oddanou přítelkyni, se kterou beze zbytku sdílíte stejný smysl pro humor, kulturní vkus i základní hodnoty.
Přítel jako adekvátní „náhrada“
Americká novinářka Rhaina Cohen strávila dlouhé roky zkoumáním jedinců, kteří povýšili kamarádství na absolutně nejvyšší prioritu. Ve své výzkumné práci detailně popisuje dvojice sdílející bankovní účty, sepisující společné závěti a vychovávající potomky bez jakéhokoli erotického podtextu, který stejně všechno jen zbytečně komplikuje. Své rozsáhlé bádání shrnuje poměrně jasně - sexuální (ne)přitažlivost nijak neurčuje hloubku, smysluplnost ani trvalost mezilidského spojení (2).
Zázrak jménem stabilita
Představte si klidné domácí soužití bez zničujících žárlivých scén, palčivých obav z postupného vyprchání vášně a slzavých rozchodů kvůli náhodné nevěře. Platonické páry budují své domovy na neotřesitelném respektu a společných zájmech. Jejich unikátní pouto nepřeruší ranní kocovina ani nevyhnutelná ztráta fyzické jiskry s přibývajícím věkem. Tvoří si bezpečný přístav, kde citová investice existuje v té nejčistší a nejjednodušší podobě.
Sdílená hypotéka s čistou hlavou
Koupě vlastního bydlení je nepochybně důležitý závazek. Vstupovat do něj zaslepeni prudkou zamilovaností se nemusí vyplatit. Kamarádi k tomuto zásadnímu kroku přistupují s osvěžující, naprosto chladnou logikou. Pečlivě probírají rodinné rozpočty, jasně si definují vlastnická práva i povinnosti a podepisují bankovní smlouvy bez růžových brýlí (3). Výsledkem je finanční klid a absence vyčerpávajících hádek o zaplacení složenek.
Rodičovství na pevných základech
Vychovávat dítě s nejlepším přítelem zní zprvu jako špatný vtip, postupem času se to ale může ukázat jako šikovná strategie. Sociologové tento narůstající trend odborně označují zkratkou PACT, vycházející z anglického termínu pro předem smluvené sdílené rodičovství. Jedná se o sofistikovaný model, kdy se dvě nebo více osob dopředu dohodne na dělbě rodičovských povinností bez milostného zapletení. Zcela tak mizí riziko, že rodina zkolabuje kvůli nečekané nevěře (4).
Moderní výchova má své výhody
Odborníci prostřednictvím svých četných studií upozorňují na to, že platonický přístup k výchově úspěšně eliminuje těžkou emoční zátěž neodmyslitelně spojenou s typickými mileneckými krizemi (5). Zúčastnění dospělí se plně soustředí výhradně na blaho malého potomka. Dítě navíc získává mnohem širší síť milujících autorit, jež nebývají paralyzovány vzájemnou partnerskou toxicitou. Vytváří se tak harmonické prostředí plné porozumění a efektivní každodenní spolupráce.
Svoboda milovat úplně jinde
Je tu další zajímavý fakt. Žít s parťákem samozřejmě ani náhodou neznamená doživotní celibát. Oba aktéři běžně randí, hledají romantiku a užívají si pestrý sexuální život s jinými lidmi. Jejich primární domácí základna navzdory tomu zůstává nedotčena. Rande naslepo se tragicky nepovedlo? Vůbec nevadí. Doma totiž ochotně čeká spřízněná duše se skleničkou vychlazeného vína a obrovskou ochotou naslouchat. Získáváte prostě to nejlepší z obou diametrálně odlišných světů.
Reakce zmateného okolí snad brzy přejdou
Konzervativní veřejnost na podobné experimenty často zírá se široce otevřenou pusou a pořádnou skepsí. Příbuzní absolutně nechápou, z jakého důvodu pohledná žena a mimořádně úspěšný muž sdílejí luxusní obývací pokoj, ale ne postel, protože jsou jen spolubydlícími. Vtíravé dotazy u nedělního oběda dokáží pěkně otrávit každého, kdo tomuto modelu přišel na chuť. Předsudky byly, jsou a budou. Logicky pramení z tradiční představy „klasické normální rodiny“. Ovšem čím více párů půjde touto cestou, tím větší toleranci to snad v budoucnu přinese. Ostatně, ať si svůj život každý žije tak, jak uzná za vhodné!
Zdroje: (1) https://www.estherperel.com/blog/relationship-stress-at-a-high-try-spending-time-with-friends, (2) https://www.psychologytoday.com/us/blog/platonic-love/202402/platonic-life-partnerships-unveiled, (3) https://www.har.com/ri/928/co-buying-a-house-how-platonic-partners-make-it-work, (4) https://backoffice.biblio.ugent.be/download/01JW6C3X94VMS8VPVE1KY95DEA/01JWR7H6EZ9G6FDK87KSWNWEPF, (5) https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2015/apr/15/forget-conscious-uncoupling-families-platonic-parenting
Sledujte nás na sociálních sítích:
