Jedním z mých mnoha poklesků je odkládání některých povinností kamsi daleko do budoucna. Většinou toto moje flákačství končí kupříkladu hromadou nevyžehleného prádla, která si svou výškou nezadá minimálně s brdskými vrcholky. V horším případě má odkládání povinností podobu jakéhosi penále či výhružného dopisu z úřadů.
Jsou však také chvíle, kdy samu sebe docela příjemně překvapím. Po druhém porodu mě začala pobolívat záda. Ačkoliv nešlo o nic zásadního, nečekala jsem, až budu paralyzovaná houserem chodit jako zvoník od Matky Boží a bezodkladně jsem vyrazila na seminář zaměřený na prevenci bolesti zad.
Lektorovala skvělá cvičitelka Tereza. Atmosféra příjemná. Přínos neskonalý. Dozvěděla jsem se, že moje zádové svaly jsou sice mocné, ale jinak celkem k ničemu. Lopatka mi trčí, že bych mohla sloužit co věšák. O lordóze, která ze mě dělá konkurenta kačera Donalda, ani nemluvě.
Zkrátka a dobře – hledám fyzioterapeuta. Na závěr Tereza shrnula základní body, při jejichž dodržování, se tělo nebude hroutit. Jedním z nich je: nevystrkovat bradu, což patří mezi mé významné fyzio nešvary. Náprava nutná. Rvu tedy bradu dozadu, co to dá, a cítím, jak se mi na krku tak trošku dělá „šarpej“.
„Poslyš, Terezo, ale když to budu dodržovat, bude mi hrozně vidět dvojitá brada.“ „To je pravda, Hanko, ale když to nebudeš dodržovat, tak budeš mít tady zezadu takovej ten stařeckej tukovej hrb.“
No není to krása, když si člověk může vybrat ze dvou báječných možností?
Matka na pokusy
HanKa je reklamní textařka a máma dvou malých dcer.
Kdysi psala blog, nyní své postřehy ventiluje hlavně na svůj Facebook.
Nerada dělá z rodičovství vědu, ale co si budeme nalhávat – on to je svého druhu pokus.
Sledujte nás na sociálních sítích:
