Život s dětmi mě učí mnoha užitečným dovednostem. A teď vážně nemám na mysli přebalování či vaření příkrmů. Myslím spíš takové ty – jak se říká – „skills“, které jsou směsicí zoufalství a vyčuranosti.
Několik za všechny. Sníst potomkům lentilky přímo před jejich očima a vůbec u toho nepohnout sanicí. Ve spánku balancovat na hraně postele obsazené dcerami a plyšovými monstry. Naučit se jména a funkce všech nevkusně barevných poníků nebo text dementní písně o Doktorce Plyšákové.
A takhle bych mohla pokračovat dál. Určitě to znáte sami a rádi byste přispěli se svou troškou do mlýna. Kdybych však měla vypíchnout jednu schopnost, která je velice užitečná i mimo rodinné kolbiště, pak musím říct, že jsou mně děti skvělou učebnicí komunikace, asertivity a pregnantního formulování myšlenek. Bez zbytečných slovních figur, které rozmělňují sdělení.
Třeba dnes jsem chtěla dcerce direktivně sdělit, že si má u sebe okamžitě ustlat a poklidit rozházené hračky. Vyjádřila jsem se takto: „Kočičko, ve tvém pokoji je neuvěřitelný čurbes. Všimla sis? Já bych to šla uklidit.“ Dítě se okamžitě chopilo mého komunikačního zaváhání, bezelstně na mě pohlédlo a ještě bezelstněji odpovědělo: „Tak to klidně jdi uklidit, maminko, já si zatím budu hrát v obýváku.“
Příště vám napíšu, jak to vypadá, když si mám říct o peníze za odvedenou práci. Teď nemůžu, musím uklízet hračky.
Matka na pokusy
HanKa je reklamní textařka a máma dvou malých dcer.
Kdysi psala blog, nyní své postřehy ventiluje hlavně na svůj Facebook.
Nerada dělá z rodičovství vědu, ale co si budeme nalhávat – on to je svého druhu pokus.
Sledujte nás na sociálních sítích:
