Myšlenky a pocity nejsou součástí našeho vědomí. Tvrdí to neuropsychologové z Londýna, podle nichž přicházejí z oblasti nevědomí a naše osobní vědomí se na jejich tvorbě nepodílí. Vědci to označují jako osobnostní naraci a věří, že je to klíčový princip pro naše přežití.
Vědomí versusu nevědomí
Dlouho se přitom soudilo, že myšlenky, víra a vnímání je to, co plní naši mysl denně a vytváří vědomí. Ale osobní vědomí netvoří tyto pocity a myšlenky, které vycházejí z nevědomého systému fungujícího za scénou.
Podle profesorů Davida A Oakleyho z University College London a Petera Halligana z Cardiffské univerzity si vědomě nevybíráme myšlenky, ale jednoduše si je uvědomujeme.
Většina odborníků si myslí, že vědomí lze rozdělit na dvě části: prožívání vědomí (nebo osobní vědomí) a obsahy vědomí, což jsou myšlenky, víra, smyslové vjemy, vnímání, záměry, vzpomínky a emoce. A tak se také uvažuje, že obsahy vědomí si vybíráme, nebo jejich vznik ovládáme vědomím.
Paralela osobního vědomí
„My si ale myslíme, že naše osobní vědomí netvoří, nevyvolává nebo nevolí naši víru, pocity a vnímání. Místo toho jsou obsahy vědomí generovány za scénou rychlými, účinnými a nevědomými systémy v mozku. To vše se děje bez našeho zasahování z osobního vědomí, které sedí pasivně jako spolujezdec na sedadle, zatímco tyto procesy se vynořují,“ tvrdí Oakley a Halligan ve svém článku.
Podle nich jsou tedy obsahy vědomí podmnožinou zkušeností, emocí, myšlenek a víry, které jsou generovány nevědomými procesy v mozku. Tato podmnožina přijímá formu osobní narace, která se neustále aktualizuje a existuje jako paralela našeho osobního vědomí, ale to nemá vliv na ni.
Sledujte nás na sociálních sítích:
