Všechny kontinenty světa jsou osídleny poměrně jednotnou kulturou virů a bakterií. Ačkoli se lokálně skladba druhů částečně liší, většina druhů a typů je přítomna po celé planetě. Vědci z Kanady, Španělska a USA zjistili, že je to díky mračnům těchto zárodků, která putují 3,5 tisíce metrů nad povrchem Země troposférou a šíří se po celé planetě. Z troposféry je pak na zem nejčastěji strhávají kapky deště a prachu.
Jsou to ale především písečné bouře a aerosol z moří, který bakterie a viry vynáší ze země do troposféry. Tam pak ve výšce 2,5 až 3,5 kilometru putují kolem zeměkoule. Na metr čtvereční plochy pak denně dopadne 800 milionů virů putujících atmosférou.
V dešti a prachu
„Zhruba před dvaceti roky jsme začali nacházet geneticky podobné viry ve velmi odlišných typech životního prostředí po celé planetě. Bakterie a viry se dostávají zpět na zem nejčastěji pomocí deště či saharského prachu,“ tvrdí profesor Curtis Suttle z University of British Columbia.
Pokud se jakékoli částice dostanou nad hranici tří tisíc metrů nad mořem, pak už mohou v těchto vrstvách putovat na velké vzdálenosti kolem celé planety. Bakterie jsou mnohem větší a těží než viry, proto se jich do této výšky dostává v průměru devět až 461krát méně než virů. Na každý čtvereční metr země však dopadají denně stovky milionů virů a bakterií.
Cestující viry
„Tato převaha velmi trvanlivých virů cestujících atmosférou vysvětluje, proč některé viry nacházíme na celé planetě. Je docela zřejmé, že viry se dostávají do atmosféry nad jedním kontinentem a dopadají nad jiným,“ vysvětluje profesor Suttle.
Vše samozřejmě záleží na jevech v troposféře a zákonech proudění v ní. Viry a bakterie z ní ale nejúčinněji strhávají déšť a prach.
Troposféra je nejtenčí vrstva atmosféry mezi zemským povrchem a stratosférou. Má různou sílu devět (nad póly) až osmnáct kilometrů (nad rovníkem). Mezi troposférou a stratosférou je tropopauza, v níž se většinou pohybují letadla.
Sledujte nás na sociálních sítích:
