Newyorští neurologové publikovali výsledky sledování vývoje mozku u plodu. A tvrdí, že objevili biologickou podstatu v rozdílném fungování mozku mužů a žen už od nitroděložního vývoje. Podle kritických revizí této studie však nemůže být nic takového řečeno, autoři nemají dost důkazů a podrobili je slabé statistické analýze. Nicméně co ze studie skutečně vyplývá, je to, že mozek mužů je po narození náchylnější k programování působením vlivů z okolí.
Autoři z New York University Langone teď čelí kritice, že jejich primární cíl bylo najít rozdíl ve vývoji mozku chlapeckého a dívčího plodu. A protože si vytyčili tento cíl, samozřejmě nějaký rozdíl našli. To ale není vědecky průkazný jev potvrzující, že kvůli němu muži a ženy jinak přemýšlejí.
Zaměřeno na neurony
Autorka, profesorka Moriah Thomason, totiž sledováním stovky mozků plodu, z nichž polovina byla mužského a polovina ženského pohlaví, zjistila, že u dívek se vytváří více dalekonosných neuronových spojení mezi vzdálenými částmi mozku. V chlapeckém mozku jsou naopak tato spojení mnohem nestabilnější a náchylnější k rychlé změně.
To ale nedokazuje, jak a zda vůbec tyto rozdíly odlišují funkce ženského a mužského mozku po narození.
Nepodložené závěry?
„V organizaci mozku mužského a ženského plodu bylo mnoho rozdílů. Což je něco, co jsem očekávala… Chlapci jsou ke změnám vlivem prostředí náchylnější než dívky,“ uvedla profesorka Thomason v rozhovoru pro The Times.
„Mají potenciálně velmi zajímavá a inovativní data, která si zaslouží lepší analýzu, než je ta jejich. Ve snaze získat důkazy o chabě obhajitelných rozdílech podrobili svá data neobhajitelně slabému statistickém srovnání a přednesli nepodložené závěry,“ uvedla profesorka Gina Rippon z Aston University ve vyjádření pro deník The Times.
Sledujte nás na sociálních sítích:
