Nejstaršími neklonovanými stromy (jedinci vzniklými ze semene) jsou borovice dlouhověké. Rostou v USA a nejstarší jedinec má podle odhadů pět tisíc roků. Stovky až tisíce roků se ale dožívají třeba také lípy, olivovníky, sekvojovce nebo jinany. Vědce zajímá, co stojí za jejich schopností odolávat nepřízni věků, chorobám a škůdcům tak dlouho. A podle všeho jsou to geny, které se i v pokročilém věku tváří jako „mladíci“.
Dřeviny rostou tak, že kolem dřevité části uvnitř kmene se na jejím povrchu každý rok tvoří nová vrstva lýkové části. Každý rok tak přibude nová vrstva dřeva a lýka, přičemž hromadění mrtvé dřevní hmoty směrem dovnitř umožňuje dlouhodobý, téměř neomezený růst a sílení kmene. (Stromy s největšími kmeny světa dosahují až třiceti metrů v obvodu.) Někdy růst pokračuje i poté, co vnitřní dřevitá část shnije, pak hovoříme o vykotlaném kmeni.
Co však u stromů vede k tomu, že neukončují svůj růst, nebylo zcela jasné. Vědci z Texasu ale prokázali, že dlouhověké dřeviny mají geny, které se snaží neustále produkovat ochranné látky, které pomáhají stromu vypořádat se s nemocemi, škůdci i suchem. A brání stárnutí pletiv, k němuž v určitém věku dochází u jiných rostlin.
„Tajemstvím je jejich schopnost udržovat si zdravý obranný systém a nemít předem určený program stárnutí,“ tvrdí doktor Richard Dixon z University of North Texas.
Živoucí fosilie
Ten zkoumal jinany dvoulaločné, které jsou nejen živoucími fosiliemi, ale žijící exempláře dosahují stovek i tisíce let. Jinany navzdory vysokému věku mají na povrchu kmene buňky, které se tváří jako mladé a produkují antioxidanty, antimikrobiální látky a hormony chránící strom před suchem, škůdci a chorobami.
Nejstarší stromy světa
Nejstarší stromy planety borovice dlouhověké navíc rostou v tak drsných klimatických podmínkách, že se tam snižuje riziko oslabení vlivem škůdců a (především houbových) chorob, protože tyto v drsných podmínkách nedokážou dost dobře přežívat. Borovice se ale extrémnímu prostředí přizpůsobily.
Sledujte nás na sociálních sítích:
