Pavouci nás ženou do mdlob

Mohou být opravdu nebezpeční?

Ano. Dokonce máme pochopení pro to, že v jistých světových končinách se bojí více, než u nás. Jenže tam žijí takové druhy, které vám přivodí dočasné ochrnutí nebo i smrt. Pak je tedy namístě mít obavy. Jenže v našich končinách žádné takové druhy nežijí.  Na naší půdě vědci napočítali necelých 900 druhů a naprostá většina je člověku zcela neškodná. Ti zbylí by nás sice mohli ohrozit, ale aby byl pro člověka jejich jed nebezpečný, museli by být asi o metr větší. Přesto v nás pavouci spojují ty nejhorší obrazy, z nichž máme opravdový strach.

Pohybová nesympatie

Jednou z nejčastějších příčin našich obav je pavoučí nevypočitatelnost. Stavba jejich těla umožňuje pavoukům pohybovat se rychle  jakýmkoli směrem. Nepředvídatelnost jejich pohybu a rychlosti, se kterou zareagují, v nás vyvolává odpor. Další vlastností pavouků je jejich zvláštní tvar. Lidé obecně dávají přednost oblým tvarům a těch pavouci příliš nemají. Jejich ostré rysy a počet nezávisle se pohybujících nohou v nás vyvolává hrůzu.

Zbarvení

Podle vědeckých studií se lidé více bojí černě zbarvených zvířat a u pavouků je tato barva nejrozšířenější. Někde hluboko v mysli máme zakódováno, že černá barva značí nebezpečí. Stejně, jako se vyhýbáme konzumaci černých a tmavých potravin, vyhýbáme se i živočichům, kteří mají podobnou barvu. Příroda je nastavena tak, aby byl vzhled každého živočicha k jeho největšímu užitku. Proto je většina predátorů, kteří jsou aktivní v noci, tmavého zbarvení.  I to je pravděpodobně jeden z důvodů, proč si nemůžeme pomoci a bojíme se.

Dědičnost

Další z častých příčin, proč nás pavouci děsí k smrti, je výchova. Bude-li dítě vychováváno rodiči, kteří mají panický strach z pavouků a pokaždé, když se nějaký objeví, se pověsí na lustr, s největší pravděpodobností fobii přenesou i na vlastní dítě. Rodič je pro svého potomka ochráncem a dítě mu naprosto důvěřuje. Pokud vidí, že má rodič strach, bude ho mít o to větší.