Pro spoustu teenagerů jsou sociální sítě jako druhý domov – tráví na nich celé hodiny denně. Sledují videa, lajkují příspěvky, posílají zprávy, sdílejí fotky, memy i momentky ze života. Proč je to tak baví – a co by měli vědět jejich rodiče?
Sociální sítě pro mladé často fungují jako zkušební prostor. Můžou si na nich vyzkoušet různé verze sebe sama, zjistit, co u ostatních funguje a co ne, a hledat, kým vlastně jsou. Vzhledem k tomu, že období dospívání je hlavně o objevování vlastní identity, dává to smysl. Sdílené fotky nebo příběhy na 24 hodin se tak stávají jakýmsi zrcadlem – stejně, jako když si teenageři dřív psali deníky nebo postávali před zrcadlem.
Online uznání posiluje sebevědomí
Získat lajky a komentáře od vrstevníků je pro mladé hodně důležité. Potvrzují si tím, že „někam patří“ a že je okolí přijímá. I pouhé lajkování cizích příspěvků není jen kliknutí – je to způsob, jak ukázat, komu fandím a co je pro mě důležité. Jenže když se potvrzování vlastní identity stane závislostí, začíná to být problém. Obzvlášť pokud sociální sítě slouží hlavně jako únik před nudou nebo špatnými pocity.
Ne každý příspěvek je nevinný
Mnozí mladí lidé si při každém otevření mobilu automaticky otevřou sociální sítě. Problém nastává, když se online svět stává hlavním způsobem, jak zvládat nepohodu, stres nebo úzkost. Pak hrozí, že běžné trápení se promění v chronický problém. Navíc algoritmy často ukazují stále dokola velmi podobný obsah – a pokud někdo sleduje smutné nebo škodlivé věci, snadno se dostane do bludného kruhu.
Srovnávání je nevyhnutelné
Na sociálních sítích se člověk nevyhne srovnávání – s ostatními spolužáky, s influencery i se světem jako takovým. A i když všichni vědí, že fotky jsou často upravené a pečlivě vybrané, je těžké tomu odolat. Mnozí mladí začínají přejímat vzorce chování influencerů – dívky si upravují fotky pomocí filtrů, aby vypadaly dokonale, kluci zase získávají uznání skrze vtip nebo sebevědomé vystupování. To všechno může vést ke zkreslenému vnímání sebe sama.
Není všechno jenom špatné
Naštěstí nejde jen o tlaky a úzkosti. Sociální sítě dokážou mladé lidi taky spojovat, podporovat a vzdělávat. Existují online komunity, které pomáhají lidem přijmout sami sebe, řešit těžké situace nebo sdílet zkušenosti, o kterých se běžně nemluví. Mladí se tak dostávají i k tématům, ke kterým by jinak možná neměli přístup – a najdou lidi, kteří je chápou.
Pravidla místo zákazů
Úplný zákaz sociálních sítí většinou nefunguje. Co ale pomáhá, je otevřený rozhovor a domluvená pravidla. Mladí lidé se potřebují naučit s technologiemi zacházet – vědět, kdy je čas se odpojit, co sdílet a čemu věřit. A zároveň mít jistotu, že když se něco pokazí, mají se na koho obrátit.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
