I myšlenky mohou být tichými sabotéry. Podceňování vlastních úspěchů, bagatelizování komplimentů, neustálé srovnávání s ostatními nebo předem odsouzené myšlenky typu „to nezvládnu“ nám často škodí víc, než si myslíme. Dobrou zprávou je, že tyto destruktivní vzorce lze změnit. Stačí je poznat a vědomě s nimi pracovat.
Možná si říkáte, že jenom přemýšlíte, ale věřte nebo ne: vaše myšlenky mají obrovskou sílu nad tím, jak se cítíte, jak se chováte a jak vidíte svět. A některé vzorce, které máme všichni tak nějak „naprogramované“, nám ve skutečnosti ubližují. Není to vaše chyba, a naštěstí s tím můžete pracovat.
„To bylo asi jen štěstí…“
Znáte ten pocit, když dosáhnete nějakého úspěchu, ale první, co vám proběhne hlavou je „to byla jen náhoda“? Možná jste dostala pochvalu v práci nebo zvládla důležitou prezentaci, ale váš vnitřní soudce vám říká, že vlastně o nic velkého nešlo. Tímhle myšlením ale připisujete úspěchy něčemu náhodnému, a ne své vlastní kompetenci. Místo toho si začněte uvědomovat, že úspěchy jsou často výsledek vaší práce a úsilí, a klidně si je připisujte.
„Ale, to není nic zvláštního…“
Když vám někdo řekne něco hezkého, kompliment nebo pochvalu, umíte si ji opravdu užít? Nebo ji okamžitě shodíte ze stolu? Pokud máte tendenci věci hned zmenšovat, skrývat, přikládat méně váhy tomu, co vám lidé říkají, může to pramenit z nízkého sebevědomí. Naučit se komplimenty přijímat prostě jako hezké věci může znamenat velký rozdíl v tom, jak se budete cítit.
„Ona je prostě lepší než já.“
Srovnávání sebe s ostatními je lidské, ale když to přeháníme a vidíme ostatní jen v tom nejdokonalejším světle, může nám to vzít sebevědomí. Sociální sítě navíc dělají tohle srovnání ještě lákavější: vidíme jen fotky úspěchu, štěstí a dokonalosti. Ale málo kde se ukazuje realita, kterou všichni známe: úsilí, nejistota nebo obyčejná rutina. Když se takhle s někým srovnáváte, nezapomínejte, že i ti „dokonalí“ mají své výzvy a dny, kdy jim to nejde.
„To stejně nezvládnu…“
Jak často si něco takového řeknete, než to vůbec zkusíte? Takové předem odsouzené myšlenky vás mohou brzdit dřív, než vůbec začnete. Je to jako mít v hlavě brzdu, která nejde povolit. I když je normální mít občas pochybnosti, stojí za to zkusit je přehodnotit. Třeba na „Jsem schopná se to naučit“ nebo „Dám tomu šanci“.
Malé vědomé kroky v myšlení mohou znamenat velkou změnu v životě. A to je přesně ten moment, kdy se člověk stává silnější verzí sebe sama.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
