Volný čas má být prostorem pro radost, odpočinek a vlastní svět, do kterého nám nikdo nemluví. Jenže realita bývá jiná. Když se podíváme na to, kolik prostoru zbývá na koníčky ženám a kolik mužům, rozdíly jsou stále patrné. A nejvíc v období, kdy se život točí kolem práce, domácnosti a dětí.
Na papíře to vypadá jednoduše: pár hodin týdně věnovaných tomu, co nás baví. Ve skutečnosti se ale právě o tyto hodiny často svádí tichý boj s povinnostmi. Nejvíce je to znát mezi třicítkou a čtyřicítkou, tedy v době, kdy kariéra nabírá tempo a rodinný život je v plném proudu.
Právě tehdy se koníčky často odsouvají na vedlejší kolej. A pokud už si někdo volnou chvíli najde, bývá kratší, než by si přál.
Když do hry vstoupí děti
Největší rozdíly se ukazují v mladých rodinách. Zatímco otcové si obvykle dokážou vyhradit více času pro své aktivity, ženy svůj prostor často zkracují ve prospěch domácnosti a péče o děti. S přibývajícím věkem dětí se situace vyrovnává, ale v prvních letech rodičovství bývá rozdíl znatelný.
Zajímavé je, že v domácnostech bez dětí mají ženy dokonce více času na koníčky než muži. To napovídá, že klíčovou roli nehraje jen pohlaví, ale především rozdělení péče a každodenních povinností.
Doma, nebo venku?
Liší se i samotná podoba volného času. Ženy častěji volí aktivity, které se dají provozovat doma: čtení, tvoření, jógu v obýváku nebo online kurzy. Jsou to koníčky, které se dají snadno přerušit a znovu navázat mezi dalšími úkoly.
Muži naopak častěji vyrážejí ven: sportovní tréninky, setkání s přáteli, kluby nebo herní komunity. Tyto aktivity bývají pevněji ukotvené v čase i prostoru a možná právě proto si kolem nich snadněji vytvoří jasnou hranici: teď je čas jen pro mě.
Tichá daň za zaneprázdněnost
Koníčky nejsou jen „něco navíc“. Jsou zdrojem energie, radosti i pocitu vlastní identity. Když na ně dlouhodobě nezbývá prostor, může se to projevit únavou, podrážděností i pocitem, že člověk žije hlavně pro druhé.
Mnoho žen navíc s věkem zjišťuje, že jejich vlastní zájmy začínají být důležitější než dřív. Možná právě proto, že si uvědomují, jak snadno se mohou ztratit v nekonečném seznamu povinností.
Čas jako otázka priorit i nastavení
Rozdíly ve volném čase nejsou jen o tom, kdo má jaké zájmy. Často odrážejí hlubší nastavení domácností i očekávání, která si neseme z minulosti. Kdo organizuje chod rodiny? Kdo hlídá, aby bylo nakoupeno, uklizeno a vše fungovalo? A kdo si bez výčitek zapíše do diáře večerní trénink?
Možná je načase přestat brát volný čas jako luxus. Prostor pro koníčky by neměl být odměnou až „když je všechno ostatní hotovo“, ale přirozenou součástí života každého z nás.
Protože svět, ve kterém má každý možnost dělat to, co ho naplňuje, je vyrovnanější – a spokojenější – pro všechny.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
