Klíště nedoroste větší velikosti, než jakou má hlavička špendlíku, ovšem musíme mít na paměti, že může být přenašečem nebezpečných nemocí. Takovým onemocněním je klíšťová encefalitida, která může mít těžké zdravotní následky zejména v případě, pokud se virus dostane až do mozku.
Virus klíšťové encefalitidy může vniknout do těla spolu se slinami nakaženého klíštěte ihned poté, co se uchytí a začne sát. Nejprve vnikne do buněk v okolí místa přisátí a během krátké doby do mízních uzlin, kde se rozmnoží a putuje dále tělem. Po uplynutí inkubační doby v délce 1–3 týdnů dochází k první fázi onemocnění, které většinou svými příznaky připomíná jen lehkou chřipku, v čemž spočívá jeho nebezpečí. Tyto první projevy po několika dnech často samy odeznějí a zpravidla následuje období 1–2 týdnů bez příznaků. Ve druhé fázi se ale už pacientovi přitíží. Nastupují silné bolesti hlavy provázené horečkou a třesavkou. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení, při poškození nervového systému dochází ke ztuhlosti svalů na šíji, závratím, nervové obrně, dezorientaci, poruchám spánku a paměti.
Časté trvalé následky
„Nakazila jsem se od klíštěte, které jsem měla zakousnuté na hrudníku. Šlo špatně vyndat a po jeho odstranění se objevila červená skvrna, která poukazovala spíše na lymskou boreliózu, což ale lékařka vyloučila,“ vzpomíná Jindra Kracíková (58 let) na loňský červen. „Zároveň jsem měla slabou teplotu, ale příznaky podobné nachlazení samy odezněly. Po čtrnácti dnech se objevila teplota znovu, velmi vysoká, ztrácela jsem stabilitu a špatně chodila, zhoršila se velice mluva, byla jsem obluzená. Manžel mi odvezl do nemocnice, kde už jsem na ambulanci po vlastních nohou nedošla. Následovala laboratorní vyšetření, lumbální punkce, CT, magnetická rezonance a nakonec byl diagnostikován virus klíšťové encefalitidy. Hospitalizována jsem byla tři týdny, užívala jsem antibiotika, která sice na virus nezabírají, ale teploty byly velice vysoké, dále léky proti otoku mozku a rodina se velice bála, že zemřu, neboť můj zdravotní stav byl vážný. Až po čtyřech měsících jsem byla schopna vrátit se po rekonvalescenci v podobě klidového režimu do zaměstnání, ale přesto jsem mnohem unavenější než před nemocí.“
Nakazit se můžeme při rekreačních aktivitách v přírodě jako paní Jindra, málo se ale ví, že nebezpečí nákazy hrozí také při odstraňování klíštěte ze srsti domácích mazlíčků. Vloni se onemocněním nakazilo 589 lidí, z nichž 3 lidé zemřeli.
„Na první pohled není poznat, že jsem téměř před čtyřmi roky prodělal klíšťovou encefalitidu, ale jsem v invalidním důchodu, protože se mohu soustředit pouze krátkou dobu a mám špatně pohyblivou ruku,“ uvádí Vlastimil Koudelka (45 let). „Po propuknutí nemoci jsem byl stále velmi unavený, měl jsem horečku a prospal celé hodiny. Najednou ochabla činnost pravé ruky, nemohl jsem se ani napít a už jsem jel do nemocnice. Vypadalo to na nějakou cévní nebo srdeční nedostatečnost. Nejprve jsem ležel na neurologii, poté na infekčním oddělení, ale nakonec jsem bojoval o život na JIP. Hospitalizován jsem byl tři týdny a jsem rád, že jsem přežil. Pravou rukou se ale už neoholím, neudržím v ní hrnek, nemohu lyžovat, plavat a stále užívám léky na podporu mozkové činnosti a večer před spaním naopak na útlum mozkové činnosti.“
Nikdy není pozdě
Nejzávažnější průběh mívá onemocnění u starších osob a nejvíc se vyskytuje u lidí ve věku 50–65 let. Ochránit před ním může vlastně pouze očkování, např. nejpoužívanější vakcínou FSME IMMUN. Vakcínu získáte na lékařský předpis jak ve variantě pro dospělé, tak pro děti od 1 roku věku. Pokud jste nestihli očkování v zimním období, kdy se klíšťata nevyskytují, nezoufejte. Očkování je možné provést kdykoliv během roku, liší se pouze interval aplikace mezi první a druhou dávkou, kdy se v teplých měsících zkracuje na 2 týdny, zatímco v zimních se jedná o období 1–3 měsíců.
„Základním problémem klíšťové encefalitidy je, že se jedná o virové onemocnění, které neumíme léčit,“ vysvětluje prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., předseda České vakcinologické společnosti a ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Na rozdíl od bakteriálních onemocnění, která jsme schopni zvládnout poměrně úspěšně antibiotiky, bývá u klíšťové encefalitidy nastartován proces leckdy závažných neurologických postižení, v řadě případů nevratných nebo vratných pouze velice pozvolna. Měl jsem možnost vidět v Rakousku pacientku, u které po postižení klíšťovou encefalitidou došlo k vymazání paměťových schopností a intelektuální kapacity, což vedlo k tomu, že ztratila schopnost řeči, zapomněla veškeré vědomosti ze základního a středoškolského studia a vše se musela učit znovu. Nemusela absolvovat celou školní docházku, zvládla to přibližně za čtyři roky, protože se vše naučila rychleji než poprvé, ale i tak vlastně tyto roky života ztratila. Klíšťová encefalitida představuje tedy onemocnění, které by se nemělo podceňovat. Vždyť bohužel právě Česká republika patří mezi státy, kde se objevuje endemicky velice frekvenčně.“
Sledujte nás na sociálních sítích:
