První dny po narození mohou navždy ovlivnit střevní harmonii i funkci imunitního systému. Klíčem k celoživotnímu zdraví je kontakt s mikroorganismy, který je možná nechutný, ale naprosto nezbytný.
Střevní mikrobiom se skládá z bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů, které žijí v trávicím traktu. Tito drobní obyvatelé nejsou jen pasivními cestujícími, všemi silami přispívají k naší pohodě tím, že pomáhají s trávením, produkují esenciální živiny a chrání před škodlivými patogeny.
Zákon zdravé akce a pozitivní reakce
„Vyvážený střevní mikrobiom je základním pilířem fungujícího trávicího systému, ale jeho přínosy sahají do celého těla,“ říká britský gastroenterolog Sarmed Sami (1). A má pravdu. Ostatně, působení mikrobiomu na psychické rozpoložení, imunitní, endokrinní a nervový systém i tělesnou hmotnost je mnohokrát prokázán (2). Motivovaní jeho důležitostí se mu snažíme věnovat pozornost, péči a podporu, mimo jiné i tím, že dbáme o dostatečný příjem vlákniny, pijeme vodu, omezujeme zpracované potraviny a snažíme se pravidelně hýbat (3). Ano, tohle všechno mu bezesporu prospívá, má to ale háček. Zdraví mikrobiomu se formuje první týden po narození, což my sami samozřejmě nijak ovlivnit nemůžeme.
Bakteriální start do života
Příroda má svou vlastní metodu vytvoření střevního mikrobiomu miminek, která není ani trochu okouzlující. „Když se zamyslíte nad procesem porodu, dítě se rodí hlavou dolů, čelem k matčině páteři. Z anatomického hlediska tedy hlava dítěte vytlačuje obsah matčina střeva,“ vysvětluje australský vědec a lékař Steven Leach (4). „Samotná představa může být odpuzující, ale první kontakt s mikrobiomem naší matky nastartuje vývoj našeho vlastního. Jde o nezbytný mechanismus pro přežití mimo dělohu,“ dodává expert.
Jak je to s císařským řezem?
Když se narodíme, jsme v podstatě sterilní. Pár dnů po porodu začíná „převzatý“ mikrobiom od matky kolonizovat naše střeva a budovat imunitu, vysvětluje jmenovaný vědec. Způsob, jakým se bakteriální kolonie usazují, silně ovlivňuje třeba alergie, reakce na očkování i celkovou funkci střevní bariéry. To je také důvod, proč děti narozené císařským řezem – bez kontaktu s matčiným mikrobiomem v poševním kanálu, mohou být v dospělosti náchylnější ke zdravotním problémům (5).
Zdroje: (1) https://www.mayoclinichealthcare.co.uk/news/achieving-peak-performance-by-boosting-gut-microbiome, (2) https://my.clevelandclinic.org/health/body/25201-gut-microbiome, (3) https://www.betterhealth.vic.gov.au/health/healthyliving/gut-health, (4) https://www.bodyandsoul.com.au/health/cold-flu-allergies/newborn-babies-gut-microbiome/news-story/5f2b0ff85e784775a220deb870d0b3b8, (5) https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1931312823002159
Sledujte nás na sociálních sítích:
