Mileniálové, tedy generace dětí vyrůstajících v devadesátých letech, dnes čelí pořádné výzvě. Ukazuje se, že jejich zdravotní kondice a tempo stárnutí nejsou tak příznivé, jak si tato skupina původně malovala.
Vždycky se tak nějak předpokládalo, že každá nová generace bude žít déle a v lepší kondici než její předchůdci. Že to v případě mileniálů platí dvojnásob? Pravda, analogové dětství, digitální dospělost, technická zdatnost umožňující snazší hledání informací nejen o zdraví – to všechno tomu nasvědčuje. Přesto je skutečnost úplně jiná. Optimismus stranou!
Tohle nikdo nečekal
Z aktuálních výzkumů jasně vyplývá, že dnešní třicátníci a čtyřicátníci vykazují známky horšího zdraví v mnohem mladším věku, než v jakém se stejnými obtížemi potýkala generace X (lidé narození mezi roky 1965 a 1980) nebo generace baby boomers (jedinci rození v letech 1946 až 1964). Zatímco jejich rodiče a prarodiče v tomto životním období obvykle řešili pouze běžné potíže, mileniálové už nyní častěji čelí chronickým stavům, které se dříve objevovaly až dlouho po padesátce (1).
Jiná doba, jiné nároky
Když se podíváme třeba na úroveň fyzické zdatnosti, vidíme zajímavý paradox. Ačkoli se sportovními aktivitami a moderní výživou mileniálové zabývají více než kdy jindy, reálné ukazatele hovoří jinou řečí. Problémem je fakt, že nároky kladené na ně jsou diametrálně odlišné od podmínek, ve kterých vyrůstali jejich rodiče. Soustavný tlak na výkon v kombinaci s digitálním světem, který nikdy nespí, vytváří ideální podmínky pro vznik potíží. Nejde pouze o ty fyzické, je to kumulativní efekt neustálé bdělosti, která celkově vyčerpává.
Stárnutí běží rychleji
Jedním z nejvíce alarmujících zjištění je skutečnost, že mileniálové a následující generace mají známky rychlejšího stárnutí než jejich předci ve stejném věku (2). Tato zrychlená degradace organismu může do značné míry vysvětlovat, proč lékaři pozorují nárůst některých onkologických onemocnění u stále mladších dospělých (3). Náhoda to rozhodně není.
Zátěž moderního života je těžší a těžší
Za tímto neblahým stavem stojí komplexní mix společenských a environmentálních faktorů. Mileniálové vstupovali na trh práce během velkých ekonomických recesí, což zanechalo hluboké stopy v jejich duševním rozpoložení. Finanční nejistota, dluhy a snaha o zajištění bydlení zesilují chronický tlak, který se na kondici podepisuje hodně tučným písmem.
Peníze jsou až na prvním místě
Stále více studií poukazuje na fakt, že stres spojený s financemi u mileniálů výrazně přispívá k rozvoji duševních obtíží, jako jsou deprese či úzkosti, a to mnohem více než u starších generací (4). Pro řadu lidí z této věkové skupiny se pocit nekončícího vyčerpání stal běžným každodenním standardem. Dále je tu společenský tlak na permanentní potřebu být dostupný a maximálně efektivní. K tomu se přidává obrázek dokonalé rodiny, úspěšných dětí, perfektního partnerství a luxusního domácího zázemí, což jsou věci, které „mají všichni“. Tedy alespoň to tak na sociálních sítích vypadá. Věčné napětí vyčerpává veškeré vnitřní zdroje, které by měly být využity k regeneraci a opravným procesům.
Chronické neduhy až příliš brzy
Celý tento nelichotivý obraz doplňují data z amerických analýz. Mileniálové mívají vyšší prevalenci chronických stavů již před čtyřicátým rokem života, přičemž nejčastěji jde o hypertenzi, vysoký cholesterol a diabetes (5). Mnozí navíc podceňují prevenci. Ačkoli mají k dispozici pokročilou medicínu, statistiky uvádějí, že výrazná část mileniálů pravidelný kontakt s praktickým lékařem zoufale postrádá, a to s výmluvou na nedostatek času (6). Přístup k odborné péči se změnil v administrativní překážku. Hodiny strávené v čekárnách se klasicky vnímají jako promarněné, přičemž se energie raději věnuje virtuálnímu světu.
Nutnost změny přístupu
Podle názoru expertů se současná generace nachází v situaci, kdy musí přehodnotit své priority. Snaha o vysoký výkon v zaměstnání a úpěnlivé dohánění finančních cílů probíhá na úkor základních potřeb. Skutečnost, že biologické hodiny tikají u mileniálů rychleji, není důvodem k panice, jde spíše o motivační výzvu. Pravidelné preventivní prohlídky a upřímná reflexe vlastního stresu jsou nezbytné kroky pro ty, kteří chtějí zvrátit nepříznivý trend. Stárnutí přestává být vzdálenou budoucností, je otázkou, kterou je nutné začít řešit právě teď a tady.
Jinak, lépe a ihned
Vypadá to, že budoucnost mileniálů závisí především na schopnosti včas zastavit a přehodnotit dosavadní nastavení i běžné priority. Kvalitní spánek, smysluplné sociální vazby, vyvážená strava, skutečné odpojení od digitálního světa a pozornost věnovaná vlastnímu zdraví jsou základními předpoklady, aby druhá polovina života vypadala mnohem pozitivněji než ta první. Jen tehdy mohou dnešní generace své síly znovu obnovit a naplno využít potenciál, který v nich stále dřímá.
Sledujte nás na sociálních sítích:
