Rodičovství je v módě. Děti si s nadšením pořizují i lidé, kteří nežijí v tradičním rodinném schématu (tedy manžel – manželka), ale i single ženy (v některých zemích mohou i svobodné požádat o umělé oplodnění) nebo homosexuální páry. Moderní medicínské technologie zkrátka umožňují v podstatě zázraky – otěhotnět bez sexu.
Všechny popsané způsoby rozmnožování jsou společensky akceptované, je však jedna volba týkající se rodičovství, která s sebou nese značné stigma – dobrovolné rozhodnutí děti nemít.
Muži vs. ženy
Zatímco rozhodne-li se zůstat bezdětným muž, jeho okolí tuto skutečnost přijme většinou bez nějaké velké potřeby slyšet vysvětlení a bez odsouzení. Ovšem pokud takové rozhodnutí učiní žena, vystavuje se neuvěřitelnému tlaku společnosti – od naprostého zavržení po citové vydírání (především její vlastní rodiče toužící po vnoučatech jsou v tom mistry).
Přitom zůstat bezdětnou by mělo být naprosto respektované rozhodnutí. Je třeba si uvědomit, že ačkoli je mateřství životní rolí většiny žen, neplatí to pro všechny. Být ženou neznamená být předurčena pouze pro mateřství.
Pokud mezi ženy, jež si zvolily svou budoucnost bez dětí, patříte i vy, připravte se na to, že vás bude (minimálně zpočátku) provázet celá řada stereotypů a negativních reakcí.
Stereotypy, odsudky
Mezi nejrozšířenější stereotypy o dobrovolně bezdětných ženách panují, patří ten, že jsou to zahořklé ženy, jež nenávidí děti. Ačkoli některé skutečně dávají raději přednost společnosti dospělých, většina bezdětných žen má děti ráda – bez problému navazují velmi těsné vztahy například s potomky svých příbuzných nebo přátel.
Rozhodnutí nemít děti rovněž neznamená, že žena měla nešťastné dětství nebo že má narušený vztah se svou matkou. Ve skutečnosti je mezi dobrovolně bezdětnými stejné procento žen z nefunkčních rodin jako mezi ženami s dětmi.
Připravte se i na to, že ze všech stran uslyšíte argument, upozorňující, že pokud si děti nepořídíte, nikdo se o vás ve stáří nepostará. Jenže, jak často vídáte staré a opuštěné lidi, jejichž děti se o ně nemohou starat (například proto, že bydlí na druhém konci světa) nebo se o ně starat nechtějí? Nikdo si nemůže být jistý, že bude mít v dětech skutečně „pojistku“ na stáří.
Realistické důvody
Za rozhodnutím nepřivést na svět dítě může stát spousta důvodů (a nikomu je nejste povinna zdlouhavě vysvětlovat), pravděpodobně se ale setkáte s reakcí, že jsou takové ženy sobecké a nedospělé (odtud také stereotypy „však ona jednou bude litovat“ nebo „jen počkej za pár let, pak budeš nešťastná, že nemůžeš přijít do jiného stavu“).
Ve studii, kterou provedla americká klinická psycholožka Mardy S. Ireland, uváděly dobrovolně bezdětné ženy následující důvody:
1. Svoboda. Ženy chtějí využívat jiné možnosti uplatnění a chtějí jít za svým snem, který se s mateřstvím neslučuje. Obávají se, že dítě by jejich životním stylem trpělo.
2. Kvalita vztahu. Některé ženy se obávají, že by dítě negativně ovlivnilo jejich vztah s partnerem.
3. Kariéra. Ženy nevidí způsob, jak sloučit dítě se svou prací. Obávají se, že dítě by jejich zaneprázdněností trpělo, navíc nechtějí práci opustit.
Jak je vidět, nejsou to žádné bláznivé a nedospělé důvody, ale spíše realistická nahlédnutí svého způsobu života, poznamenává Mardy S. Ireland. „Mít, nebo nemít dítě je jedno z nejvážnějších rozhodnutí našich životů. Pokud však zjistíte, že se matkou stát nechcete, neznamená to, že nemůžete vést hodnotný a smysluplný život. Je třeba, aby si to uvědomila i naše společnost,“ uzavírá psycholožka.