Následující seznam je jakýmsi výčtem vět, které byste před svým šéfem neměli vypustit z úst.
1. „Tohle já prostě nezvládnu.“
Pokud jste pověření nějakým novým úkolem, ale nejste si jisti, jak se vám ho podaří zvládnout, není dobré hned začínat s nářkem a odmítáním. Nedělá to dobrý dojem. Mnohem lepší je snažit se najít – klidně i společně s nadřízením – nějaké konstruktivní řešení. Ptejte se na vše, co vám není jasné, požádejte o pomoc, ale rozhodně se hned nevzdávejte. Jen byste si pokazili pověst.
2. „Tohle ale teda v popisu práce nemám…“
Čas od času se stane, že musíte na žádost nadřízeného udělat i něco, na čem jste se v přijímacím pohovoru nedohodli. Ale pokud se nejedná o permanentní nátlak a kupení práce na vaši hlavu (v takovém případě je nutné celou věc řešit, zvláště pokud nestíháte kvůli neustálým požadavkům navíc svou „normální“ práci nebo pokud vám úkoly navíc zasahují do osobního života), rozmyslete si předem, zda se vám spíše nevyplatí šéfově žádosti vyhovět – stoupnete u něj v ceně, bude vědět, že se na vás může spolehnout.
3. „Pro takovouhle práci jsem až příliš dobrý.“
Sebevědomí a ambiciózní lidé jsou sice v práci často přínosem, ale nic se nemá přehánět. Člověk, který neustále mluví o svých kvalitách (i za předpokladu, že je má) a svou prací v podstatě pohrdá, je často problematickým článkem kolektivu, a tak se může stát, že zaměstnavatel najme raději někoho méně kvalifikovaného, ale zato pečlivého a svědomitého.
4. „Potřebuju nutně přidat!“
Upřímně, váš zaměstnavatel vám zvedne plat spíše na základě vašich pracovních výkonů a výsledků než vaší tristní finanční situaci. Žádat o navýšení platu a dokládat legitimitu této žádosti exekučním příkazem není právě strategické. Pokud cítíte, že byste si zasloužili lepší ohodnocení, poukazujte spíše na odvedenou práci.
5. „Já se tu vlastně hrozně nudím…“
Občas se může stát, že vás práce zcela nenaplňuje nebo jí nemáte tolik, aby vás zaměstnala na celý den (pro většinu z nás sice představa z oblasti sci-fi, ale všechno je možné). Pokud nechcete své místo opustit, ale rozhodnete se situaci řešit s nadřízeným, rozhodně slovo „nuda“ vypusťte ze svého slovníku.
6. „Já mám dneska šílenou kocovinu.“
Pokud jste to večer před poradou přehnali s alkoholem (což by se vám samo o sobě stávat nemělo), rozhodně není dobré se s tím svému šéfovi svěřovat. Co si asi pomyslí o zaměstnanci, který se klidně před důležitou schůzkou zpije tak, že to ovlivňuje jeho pracovní výkon? Jestliže už takhle „ulítnete“, snažte se dát co nejdřív dohromady a vymluvte se třeba na nevolnost, pokud to bude nutné.
7. „Musíme si promluvit!“
I když je to stokrát pravda, vy jste v pozici podřízeného a neměli byste si dovolit takovéhle požadavky. Požádejte slušně o schůzku. I když si o svém šéfovi můžete myslet cokoli, je vaším nadřízeným, a proto byste měli prokazovat jistou dávku respektu.
8. „Nebudeme přátelé na FB?"
Ponechme stranou otázku samotnou a zaměřme se na problém, zda mít, či nemít mezi svými facebookovými přáteli i svého nadřízeného. Většina personalistů se shoduje na tom, že ne. Tedy pokud váš FB účet není čistě profesionální. Zvažte pečlivě, zda chcete, aby měl váš nadřízený přístup k osobním informacím…
9. „Myslím, že vás miluju…“
Nehledě na to, jak moc je to pravda, takové vyznání raději vynechte.
10. „Já tu práci prostě nenávidím!“
Bez komentáře…