Sériová monogamie není dobrý způsob prožívání vztahů, i když je dnes tolik rozšířený. Podle psychologů za to můžou hormony štěstí, na nichž se lidé stávají závislými. Místo aby si prožili období abstinenčních příznaků po rozchodu, vrhají se rychle do nového vztahu. Tím pádem ale většinou do dalšího nevhodného.
Podle doktorky Danielle Forshee je dnešní kultura sériové monogamie – neustálé střídání krátkých věrných vztahů – projevem lidí závislých na hormonech štěstí, kteří nedokážou překonat negativní emoce a abstinenční příznaky (po hormonech štěstí) sami. Je to tedy forma závislosti.
Závislí na lásce?
K projevům zdravé osobnosti patří schopnost truchlit a překonat negativní emoce několika měsíci bez vztahu. Člověk, který se raději hned vrhá do vztahu jiného, jen projevuje neschopnost překonat závislost na hormonech štěstí. A právě touha po neustálém rauši z těchto hormonů vede ke střídání krátkodobých vztahů.
Člověk se zamiluje a vnímá silný příliv hormonů štěstí. Jenže jak se vztah začne rozvíjet, hladina hormonů opadá a s tím přicházejí problémy. Většina mladých a nevyzrálých osobností (některé přitom nevyzrají nikdy) se uchyluje k rozchodu a nahrazení starého partnera novým. Sice jsou v tomto krátkém vztahu monogamní, ale ochuzují se o zkušenost rozchodu a bolesti z něj.
„
Být závislým na lásce znamená, že jste závislí na připoutání a pohodlí s jinou osobou a jste závislí na dopaminovém rauši, který s tímto nových vztahem přichází,“ vysvětluje doktorka Foshee v rozhovoru pro deník The Mail.
Bolest jako důležitá zkušenost
Po rozchodu člověk přichází o účinky oxytocinu a vasopresinu. Oxytocin produkuje příjemné pocity při držení se za ruce, líbání a mazlení. Pokud se člověk s někým rozejde, přichází o tyto účinky v mozku. Ale pokud se člověk vrhá ze vztahu do vztahu a nedokáže být chvíli sám, pak mu nejde o novou osobu, ale o hormonální rauš v mozku.
„Tyto mocné chemické látky nám brání mít dobrý úsudek a ovládat své impulzivní chování, nedokážeme pak vidět negativa u dotyčného člověka,“ vysvětluje Forshee, proč je nezbytné, aby si mozek po vztahu odpočinul od těchto „drog“ obdobím truchlení a zotavování se.
„Je důležité opravdu sedět sám se svým emocionálním stresem, který člověk po rozchodu zažívá, aby se naučil tolerovat a chápat své vnitřní zkušenosti,“ dodává Forshee.
Sledujte nás na sociálních sítích:
