Žárlivost je vlastní mužům i ženám. Egem produkovaná emoce související s ohrožením vztahu s milovanou osobou má však u obou pohlaví jinou povahu. Nový rozsáhlý výzkum z USA jen podtrhuje to, co vědí psychologové delší dobu. Že muži ve většině (ale ne všichni) žárlí především na fyzickou nevěru žen, zatímco ženy ve své většině (ale ne všechny) žárlí především na emocionální nevěru mužů.
Může za to evoluce. Muži nesnesou pomyšlení, že s jejich partnerkou má dítě někdo jiný a oni to dítě budou vychovávat. Ženy zase žárlí na emocionální nevěru partnera, protože ta znamená, že se nejedná o zálet ale o to, že ji partner může opustit. Muži jsou rozsévači, ale nechtějí vychovávat cizí potomky, zaopatřovat cizí geny.
Ženám zálety mužů tolik nevadí, jde jim ale o to, aby je muž neopustil a vychoval potomky, které s ním zplodily. Když tak muž rozsévá (fyzická nevěra) své sperma i jinde, je to ženám – z evolučního hlediska řečeno – více či méně jedno. Nepřicházejí tím ony ani jejich děti o zaopatření. Horší je, když se muž zamiluje. Může totiž ženu opustit, ta je pak závislá na sobě a zůstává s dětmi sama. V moderní společnosti se samozřejmě ženy stavějí stále více na roveň mužů a dokážou mnohdy zaopatřit rodinu lépe než oni. Jenže evoluční mechanismy jsou tak silné a kořenily v člověku tak dlouho, že se typ žárlivosti – ženská emoční a mužská fyzická – promítají do našeho cítění a chování dodnes.
Muži nechtějí vychovávat cizí potomky – cizí geny – proto žárlí hlavně na fyzickou nevěru partnerky. Ženy nechtějí přijít o partnera a otce svých dětí, aby nezůstaly na výchovu samy, protože žárlí hlavně na emoční nevěru partnera.
A potvrzuje to výzkum z Chapmanovy univerzity v Kalifornii, který analyzoval žárlivost u čtyřiašedesáti tisíc osob. Čtyřiapadesát procent mužů a pětatřicet procent žen žárlí hlavně na fyzickou nevěru protějšku, zatímco na emoční nevěru protějšku žárlí pětašedesát procent žen a šestačtyřicet procent mužů.
„Žárlivost může ale bohužel plodit také nebezpečné a násilné chování, takže bylo velmi důležité pochopit, co jsou nejsilnějšími spouštěči žárlivosti,“ uvedl ke své studii doktor David Frederick z Chapmanovy univerzity.
Věk, výše příjmů a to, zda člověk měl děti, míru naštvanosti kvůli nevěře neovlivňovaly. Nicméně patrný byl rozdíl mezi mladými a starými. Mladší lidé byli mnohem žárlivější než starší lidé. Ale to neznamená, že i mezi staršími nejsou velmi žárliví jedinci a mezi mladými velmi tolerantní.
Sledujte nás na sociálních sítích:
