Člověk je vlastně jen trochu líp myslící zvíře, jehož mnohé fyziologické pochody jsou stále ovlivňovány mechanismy vyselektovanými evolucí. Protože jsme jako primáti tvorové silně sociální a naše skupiny jsou organizované, odráží se zdraví jedinců v tom, jak si v rámci skupiny stojíme. Výzkumy z posledních let dokazují, že nejlépe na tom jsou jedinci sociálně nejvýše postavení. A to proto, že mají silnější imunitu. Ale i lidé s nízkým statusem si můžou vést dobře, pokud mají široký okruh blízkých, kteří se o ně zajímají.
Jde to ruku v ruce. Lepší společenské postavení snižuje míru stresu a snížením míry stresu se posiluje imunita, snižuje riziko řady onemocnění a zlepšuje celková kondice jedince. Snížením stresu a posílením imunity se omezí míra zánětů v tkáních, jejich stárnutí a prodlouží se životnost jedince.
Ale ani jedinci nízce postavení si nemusejí zoufat. I oni můžou být relativně bez stresu a mít silnou imunitu. Musejí mít ale o to silnější okruh podpory a blízkých. Čím výše je člověk postaven, tím si vede celkově lépe, protože ho méně ohrožuje okolí. Ale i jedinec nízce postavený na tom může být stejně dobře, pokud má veliký okruh blízkých a přátel a má se o koho opřít.
Nízký společenský status může zvýšit koncentraci stresových hormonů v krvi, což je vyvoláno společenským stresem, který zase může zvýšit záněty.
„Naše výzkumy dokazují, že zdravotní účinky statusu nejsou trvalé, přinejmenším v dospělosti. A dostatečná a bohatá sociální síť těch, kteří o člověka pečují, má větší vliv na imunitu než stres vyvolaný nízkým postavením. Péče od blízkých, zjednodušeně řečeno, ovlivní imunitu výrazněji než zneužívání od cizích,“ tvrdí doktorka Jenny Tungová z Duke University v Severní Karolíně.
Její tým zkoumal účinky společenského postavení, péče okolí a stresu na imunitní systém makaků, silně sociálně žijících a organizovaných primátů.
„Pozitivní zprávou našeho výzkumu je, že zlepšení společenského postavení výrazně souvisí se změnou imunitní funkce,“ tvrdí doktorka Tungová.
