Lidé se po tisíce let léčili a zotavovali ze zranění či onemocnění v kruhu nejbližších. Nemocnice jsou poměrně nový vynález podobně jako léky na tišení bolesti. Ačkoli je jejich podání v řadě případů nezbytné, u mnoha slabších až středních bolestivých případů stačí ruka blízkého. Tedy návrat k dávným dobám, kdy lidé s bolestí pomáhali svým milovaným tím, že je drželi za ruku. Podle nejnovějších výzkumů tato metoda skutečně tlumí bolest a v řadě případů tak účinně jako léky.
Pohlazení, které léčí
Milovaní nejenže tiší bolest tím, že se nás dotýkají, ale také urychlují uzdravení. Takže se člověk nejrychleji uzdraví obklopen milovanými, ale když náročná lékařská péče vyžaduje hospitalizaci, pak časté návštěvy blízkých osob urychlují zotavení.
Výzkumy z USA, Izraele a Spojeného království dokazují, že když se blízcí lidé chytí za ruku, synchronizuje se jejich dýchání, srdeční rytmus a mozkové vlny. Tato synchronizace zřejmě omezuje nepříjemné pocity a v mozku stimuluje receptory tlumící vnímání bolesti.
Řada experimentů po celém světě dokazuje, že když nás drží za ruku blízká osoba, zvládneme mnohem větší bolest, když strčíme ruku do mísy plné ledu, když se chytíme horkého předmětu, když nás do ruky někdo píchne nebo praští.
Odlišné prožívání
Podle odborníků bolest obě pohlaví prožívají odlišně. Žena mnohem méně skuhrá a snáší ji mlčenlivěji než muž. Muži jsou navíc více ve stresu a přecitlivělí, když mají čelit bolesti, kterou už jednou prožili. Ženy mají podle autorů evoluční výhodu v tom, že mají tendenci na bolest velmi rychle zapomínat. Možná i proto, aby byly schopny opakovaně rodit. Muži naopak velkou bolest, kterou v minulosti prožili, nosí v paměti mnohem déle. Když jí mají čelit znova, je to pro ně stresující, protože si ji dokážou živě vybavit.
„Byli jsme ohromeni výsledky této studie… Co bylo ale ještě větším překvapením, je to, že muži reagují na bolest mnohem expresivněji. Ačkoli se ví, že jsou ženy citlivější vůči bolesti než muži a že také snadněji podléhají stresu,“ tvrdí doktor Jeffrey Mogil z McGillovy univerzity v Kanadě, který se zabívá stejnou problematikou.
Podle něj muži dokážou silněji předvídat to, jak silná bolest je čeká. Pakliže ji už v minulosti zažili. A tato stresová reakce zvýší jejich citlivost, takže hůře bolesti odolávají, více křičí a projevují emoce bolesti. Autoři zdůrazňují, že při léčbě bolestí je třeba k mužům a ženám přistupovat odlišně. Ženy, i když zažívají stejnou bolest jako muži, kňučí méně. Lékař tak může intenzitu jejich trápení podcenit.
