Hubnutí je dnes tak vysoce ceněno, že ho provázejí pozitivní emoce. Bohužel i v případě, když člověk trpí poruchou příjmu potravy známou jako anorexie. Vědci se dosud domnívali, že tuto psychickou chorobu podporují negativní emoce jako smutek, úzkost či hněv. Nové výzkumy ale naznačují, že motivem jsou naopak pozitivní emoce, které jedinec zažívá při pocitu, že hubne.
A protože hubnutí může být jediným zdrojem pozitivních emocí, stane se člověk na něm závislým a chce hubnout i ve chvíli, kdy už není co hubnout.
Osoby postižené anorexií zažívají při hubnutí hrdost. Jednak z toho, že se jim daří hubnout, a také z toho, že jsou extrémně štíhlé. Tak se dostanou do začarovaného kruhu a ve spirále se řítí v mnoha případech do záhuby.
„Myslíme si, že se děje tohle, pozitivní emoce jsou přeceňovány a fungují jako odměna v tomto zhoubném chování… My musíme nalézt způsob, jak přepojit pozitivní emoce, které cítí při hubnutí, do jiných aspektů jejich životů, což povede k vyváženému vnímání pocitu štěstí,“ tvrdí profesor Edward Selby z Rutgers University v New Jersey.
Sledujte nás na sociálních sítích:
