Životní styl otců a jejich jídelníček se odrážejí na kvalitě spermií. V DNA těchto pohlavních buněk se zaznamenávají negativní vlivy nezdravého jídelníčku a nedostatku pohybu, takže je otec předává potomkům. Vědci z Ohia ale zjistili, že otcové, kteří konzumují tučnou stravu, ale zato aktivně sportují, plodí zdravější potomky než otcové, kteří se aktivnímu životnímu stylu vyhýbají.
Účinky nezdravého jídelníčku při přenosu spermiemi z otce na potomky tak lze tlumit sportováním. Děti otců, kteří posilují a cvičí v letech před početím, i když konzumují západní jídelníček bohatý na tuky a cukry, plodí děti se zdravým metabolismem a nižším rizikem rozvoje diabetu typu 2.
Podle vědců z Ohio State University cvičení mění klíčové geny, které můžou být negativně ovlivněny špatným jídelníčkem.
„Zajímavým objevem našeho výzkumu je to, že potomci otců, kteří konzumovali stravu s vysokým obsahem tuků, měli horší zdraví, byli častěji intolerantní vůči glukóze. Ale tento účinek se vymazal cvičením a pohybem otců,“ tvrdí doktorka Kristin Stanfordová z Ohio State University.
Účinky cvičení a stravy na geny ve spermiích prokázala experimentálním výzkumem u myší.
Nejde jen o geny
Ovšem nejen genetická výbava získaná od rodičů dokáže život dítěte ovlivnit. Britští psychologové prokázali, že otcové, kteří se vymlouvají na práci či jsou skutečně workoholiky, a tudíž chybějí doma při výchově potomků, páchají velké škody na psychice svých potomků. Absentující otcové nedopřávají dětem dostatek času pro vytváření pout. Zvláště u synů to pak vyvolává neschopnost vytvářet si intimní vztah k vlastním potomkům a v dospělosti zanedbávají výchovu dětí na úkor práce.
„Když otcové pravidelně zůstávají dlouho v práci a nejsou doma, podporuje to děti, a zvláště pak chlapce, aby se jednou, když vyrostou a dospějí, chovali stejně,“ tvrdí psychologové z Queen Mary University v Londýně.
Chápání rovnováhy mezi prací a rodinným životem se u dětí vytváří poměrně brzy, takže rodiče ovlivňují své potomky už jako malé děti na celý život.
„Nejsme žádné nepopsané listy, když zahajujeme pracovní proces, většina z našich postojů vůči práci a soukromému životu je již pevně zakořeněná od dětství,“ tvrdí doktorka Ioana Lupu z Queen Mary University.
Sledujte nás na sociálních sítích:
