Děti z venkova, a především ty žijící na farmách či s hospodářskými zvířaty jen zřídka onemocní astmatem. Podle finských vědců je totiž před touto chorobou chrání bakterie, které žijí v půdě a hnoji farmářských zvířat. Děti, které tak přijdou do kontaktu s hlínou a nečistotami na farmě, se imunizují proti rozvoji astmatu. Chráněny jsou také venkovské děti z domácností, v nichž se chodí v botách domů.
Pokud se v domácnosti vyskytují bakterie, které žijí v půdě na farmách a venkovských zahradách, pak je dítě často chráněno před astmatem.
Čím víc špíny, tím zdravější?
Mikrobiologové z Národního institutu zdraví ve Finsku vyšetřili čtrnáct set domácností ve Finsku a Německu. Odebírali vzorky bakterií v interiéru a sledovali, zda mají děti žijící v těchto domácnostech astma.
Čím více „
venkovních“ a půdních bakterií bylo v domácnosti, tím zdravější byly děti v ní žijící a tím vzácněji onemocněly astmatem. Naopak čím „
čistší“ a sterilnější byla domácnost, tím chatrnější zdraví dítě mělo.
Nástrahy na jedináčky
„Je zajímavé, jak interiérový mikrobiom chrání před rozvojem astmatu… a platí to především při vysoké koncentraci bakterií, které pocházejí z venkovního prostředí a jsou užitečné či neškodné pro zdraví,“ tvrdí profesor Juha Pekkanen v rozhovoru pro deník The Mail.
Více chráněny před astmatem jsou také děti, které mají více sourozenců. A to zřejmě proto, že malé děti mezi sebou intenzivně komunikují a sahají si vzájemně „špinavýma“ rukama do úst. Tím se imunizují. Jedináčci v péči dospělých jsou většinou úzkostně chráněni před „nebezpečnými“ bakteriemi. Rodiče jim však ve skutečnosti touto ochranou ubližují.
Sledujte nás na sociálních sítích:
