Většina výzkumů zabývajících se prenatálními vlivy na vyvíjející se dítě se zaměřuje na matky, které dítě nosí ve svém břiše. Jenže na dítě v tu chvíli působí i jiné osoby, především otec. Podle vědců z Cambridgeské univerzity otcův stres a psychické naladění ovlivňují mentální zdraví dítěte po narození. Když je muž stresovaný a během těhotenství emočně nestabilní, jeho potomek v dětství častěji trpí poruchami chování a hyperaktivitou.
„Příliš dlouho byly zkušenosti otců, kteří mají první dítě, podceňovány nebo řešeny izolovaně od matek. To se musí změnit, protože potíže v raných vztazích dítěte s matkou i otcem můžou mít dlouhodobý vliv na jeho život,“ míní profesorka Claire Hughes z Cambridgeské univerzity.
Děti, jejichž otcové jsou během těhotenství ve stresu, neklidní, agresivní a podráždění, mají ve dvou letech více záchvatů, častěji pláčou, jsou nešťastné a úzkostné.
Podle autorů přitom nejde o to, že by šlo o přenos otcových neurotických genů na dítě. Ale spíš takový otec působí negativně na partnerku, která je pak sama ve stresu a tvoří hormony poškozující vývoj mozku.
Porodem to nekončí
Tím ovšem vliv stresu otce na potomka nekončí. Pokud trpí nadměrným stresem a tuto zátěž v rodině ventilují navenek negativním chováním, mohou tatínkové velmi negativně ovlivnit vývoj svých potomků i po jejich narození. Zvláště u chlapců pak dochází pod vlivem takového otce ke zpomalení vývoje a zhoršení rozvoje jazykových dovedností.
Pokud rodičovství přidává mužům další stres v každodenním životě, pak se jejich děti chovají hůře a mají potíže samy se sebou. Také u nich hrozí více deprese a to kvůli pomalejšímu emocionálnímu vývoji. Stres rodičů a zvláště otců zhoršuje schopnost udržovat pozornost a učit se novým věcem u batolat a předškolních dětí.
„Malí chlapci mají tendenci projevovat horší jazykové dovednosti, pokud jejich otcové trpí chronickým stresem,“ tvrdí autoři z Michigan State University.
Sledujte nás na sociálních sítích:
